Vím, do vlastních řad se nestřílí. Výsledky letošních Cen české filmové kritiky však potvrdily trend, za nějž se zkrátka soudný kritik a milovník filmu nemůže necítit trapně.
Je to podobně nevysvětlitelný jev, jako když všichni ve vašem okolí tvrdí, že by nikdy nevolili Zemana, a pak vyhraje volby. Neznám ve svém okolí kritika, jenž by jásal nad 8 hlavami šílenství, stejně jako jsem četla dvě - slovy dvě - vysloveně nadšené recenze na Křižáčka. Přesto si právě tyto dva filmy odnášejí ze soutěže o ceny kritiky trofeje z nejprestižnějších: Křižáček za režii, “8 hlav” cenu pro nejlepší audiovizuální počin (nominován byl - aby se to nepletlo - opět s Křižáčkem).
Body pro Karla Rodena coby Masaryka, oceněného za výkon roku, jsou obhajitelné alespoň aritmeticky - přece jen měl dvojnásobnou šanci díky nominacím za Křižáčka i Masaryka (ano, toho filmu, na němž recenze rovněž nenechaly niť suchou). Co na tom, že v jeho kategorii zasluhoval zvítězit spíš Pavel Nový, jenž exceloval v Bábě z ledu režiséra Bohdana Slámy.
Mimochodem Slámova hořká komedie, kritiky nejpříznivěji přijatý snímek sezóny, se ve finále prosadil paradoxně pouze dvakrát - v ženské herecké kategorii a cenou za scénář. Převálcovala ho Špína, působivé, leč ve srovnání s “Bábou” méně suverénní drama o znásilnění a jizvách na duši. Navíc i úspěch Špíny má svá ale: koprodukční film Terezy Nvotové je totiž zhruba stejně český, jako byl “český” loňský Anthropoid, týmž sborem kritiků vyřazený z hlasování právě z důvodu “nedostatečné českosti”.
Když Ceny české filmové kritiky před bezmála osmi lety vznikaly, dělo se to velké části z pocitu, že je třeba protiváhy k tehdy elitářské instituci vachlerovských Českých lvů. Zakládající členové chtěli vrátit tuzemské produkci důstojnost a filmy oceňovat za kvality, nikoli za artistní výlučnost a další podobné pseudohodnoty. Osm let poté to nicméně vypadá, že si kritici s ČFTA vyměnili role - skutečnost nepochopitelná i pro mnohé z nich. Tedy vlastně nás.
Jistě, kritická obec vznikla demokraticky a demokraticky i funguje aneb co jsme si dohodli, to máme - od podmínek členství po pravidla hlasování. I názor každého jednoho z nás je nedotknutelný a právoplatný. Jen si říkám, jak asi musíme vypadat před divákem, který čte celý rok recenze a pak mu naservírujeme jejich pravý opak.
Výsledky Cen české filmové kritiky 2017
Nejlepší film:
Špína
Nejlepší dokument:
Richard Müller: Nepoznaný
Nejlepší režie:
Křižáček
Nejlepší scénář:
Bába z ledu
Nejlepší herečka:
Bába z ledu - Zuzana Kronerová
Nejlepší herec:
Masaryk - Karel Roden
Audiovizuální počin:
8 hlav šílenství
Mimo kino:
Hranice práce
Cena innogy pro objev roku:
Tereza Nvotová - Špína
