Vladimir Putin. Co bude znamenat jeho znovuzvolení

Vladimir Putin. Co bude znamenat jeho znovuzvolení Zdroj: Facebook

Blíží se prezidentské volby v Rusku. Pokračování Putina u moci znamená pro zemi další roky stagnace

Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v březnu opět vyhraje prezidentské volby a bude tak Kreml obývat do roku 2024. Pokud se bude chovat jako dosud, pro ruskou ekonomiku – a tudíž pro většinu Rusů – to není dobrá zpráva.

Podpora Putina ve veřejnosti, která podle průzkumů může být kolem 80 procent, zřejmě naznačuje, že lidé se bojí, co by mohlo přijít po něm. To samozřejmě nikdo neví, ale je celkem jisté, co bude znamenat jeho setrvání v úřadě. Bude to v lepším případě dalších šest let slaboučkého růstu.

Tématem se na stránkách stanice CNN zabývala řada komentátorů a jsou dost skeptičtí.

„Neočekávejte žádné významné změny, pokud jde o ekonomické reformy nebo zahraniční politiku,“ uvedla Lilit Gevorgyanová, ekonomka z IHS Markit. Podle ní je Putinovým volebním heslem, pokud vůbec nějaké má, stabilita. Abychom to přeložili do jasnějšího jazyka, znamená to, že nepřijde žádná změna. Žádná – a to ani taková, které by bylo třeba. Ruské hospodářství utrpělo od roku 2015 těžké rány kvůli pádu cen ropy a západním sankcím. Je pravda, že rubl je stabilní, inflace je nízká a nezaměstnanost klesla. Jak ale CNN konstatuje: „Znovuzvolení bývalého agenta KGB by znamenalo, že Moskva nebude schopna řešit reformy potřebné pro to, aby ekonomika dosáhla svého plného potenciálu.“

Ruské volby v kostce: Putinovi pomáhají sankce i smrt agenta v Británii. Voliči mohou vyhrát iPhone >>>

Závislost na ropě

Za celých 18 let, kdy Putin Rusku vládne, Rusko nedokázalo překonat svou závislost na ropě a diverzifikovat svou ekonomiku. „Je největším světovým producentem ropy, ačkoli ho Amerika rychle dotahuje, a průmysl je ovládán státními podniky.“

„Problémem je, že neexistuje ekonomická dynamika,“ říká švédský ekonom Anders Aslund, vysoký představitel Atlantické rady. „Toto není prostředí, ve kterém můžete očekávat inovace nebo podnikání.“

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že roční ekonomický růst bude v příštích pěti letech dosahovat pouze 1,5 procenta, a pokud ceny ropy znovu poklesnou, růst bude ještě slabší.

Gevorgyanová říká, že Rusko by se mělo snažit odstranit korupci a nepotismus (tedy vzájemné kšefty mezi příbuznými) a zároveň snížit geopolitické napětí. To by pomohlo přilákat více zahraničního kapitálu a externích odborných znalostí. „Problém je, že (Putin) měl k dosažení těchto cílů téměř dvě desetiletí, přesto se toho moc nestalo.“

Kaspersky má utrum

Byrokracie, nestabilita a korupce odrazují investory, i kdyby sankce nebyly. Přímé zahraniční investice v Rusku dosáhly v první polovině roku 2017 14 miliard dolarů, jak uvádí ruské Ministerstvo pro hospodářský rozvoj. Podle španělské banky Santander jsou však úrovně investic velmi nízké, když se vezme v úvahu ekonomický potenciál země.

„Pokud se jen spoléháte na vládní investice a společnosti, které jsou většinou ve vlastnictví vlády... tak to nestačí,“ soudí Carsten Hesse, evropský ekonom v Berenberg Bank. Politické škody a sankce už omezily schopnost ruských firem podnikat v zahraničí. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států například nařídilo vládním agenturám, aby z bezpečnostních důvodů v září odstranily produkty pro kybernetickou bezpečnost od moskevské společnosti Kaspersky Lab.

Fotbalové mistrovství

K jistému rozmrzání vztahů by mohlo na chvilku dojít před mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2018, které se bude konat v červnu a červenci v Rusku. Putin bude jistě milý a bude chtít, aby akce byla úspěšná. O nic podstatného ale nepůjde. Ostatně si lze vzpomenout na olympiádu v Soči, po které přišla anexe Krymu a ruská válka proti Ukrajině, která se vydává za „občanskou válku“. Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her, což bylo večer 23. února, řekl: „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“ Netušil, že předchozí noci Putin plánoval přičlenění Krymu. To je samozřejmě jiná disciplína než ty olympijské.

K tomu ještě musíme připočítat, že Trumpova administrativa má do konce ledna uvést potenciální cíle pro nové sankce, které Kongres USA schválil v srpnu. Můžeme čekat na nová jména oligarchů, která se objeví na seznamu. Zatím si nikdo nedovolí otevřeně ani pípnout, ale oligarchové by si chtěli užívat svého majetku a Putin jim to svými akcemi narušuje. Pokud jde o občany, ti už zřejmě většinou rezignovali, jak poslední dobou ukazuje mizerná volební účast. Naděje v lepší budoucnost zřejmě moc nekvete.