Z jakého prostředí pochází prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Čím si v životě prošli, s kým a kolik mají dětí a jak to měli s členstvím v KSČ? To a mnohem více si přečtěte dekádu po dekádě v našem přehledu životními cestami uchazečů o Hrad.
40. léta - Kolín a Česká Těšín
Miloš Zeman se narodil ještě za druhé světové války, konkrétně 28. září 1944 v Kolíně. Zemanův otec, poštovní úředník od rodiny dva roky po jeho narození odešel, vyrůstal proto jen s matkou a babičkou.
20. února roku 1949 se rodičům Anně a Jiřímu Drahošovým v Českém Těšíně narodil Jiří Drahoš. Jeho otec patřil během druhé světové války k partyzánům na Vysočině, matka Anna pracovala po celý život jako vrchní sestra v Jablunkovských jeslích.
50. léta - Střední škola a trubka
Do kolínské základní školy nastoupil Miloš Zeman v září roku 1950. Po dokončení devítileté povinné docházky nastupuje na střední ekonomickou školu rovněž v Kolíně.
Jiří Drahoš s bratrem Josefem navštěvují základní školu v Jablunkově, zároveň chodí do Lidové školy umění. Starší z bratrů Jiří se zde naučí hře na klavír a na trubku, mladší Josef hraje na housle.
60. léta - Ekonom a chemik
Zeman maturuje v roce 1963, kvůli referátu o T. G. Masarykovi, němž chválil režimem zakázanou knihu Karla Čapka, mu není dovoleno pokračovat ve studiu na vysoké škole. Dva roky pracuje v účtárně závodu Tatra Kolín, na jehož doporučení o dva roky později může zahájit studium na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Podle Zemanových tehdejších kolegů jej práce v účtárně nebavila. V roce 1968 vstoupil do KSČ, o rok později začal přednášet prognostiku na Vysoké škole ekonomické.
Během let na Střední všeobecně vzdělávací škole se Jiří Drahoš postupně přibližuje svému pozdějšímu životnímu povolání. Dle svých vlastních slov si chemii oblíbil i díky dobrému učiteli. Střední školu ukončuje v roce 1967 maturitou, načež je přijat na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. S bratrem tvoří hudební duo, nejdřív hrají jen na klavír a housle, později se spřátelí s elektrickou kytarou a hrají big beat.
70. léta - Vyloučení z KSČ a vědec
Na prahu sedmdesátých let je Zeman vyloučen z komunistické strany pro nesouhlas se sovětskou okupací Československa. V roce 1971 se poprvé žení s Blankou Zemanovou, s níž má syna Davida, dnes lékaře. O sedm let později manželství končí rozvodem. Mezitím Zeman nastupuje do tělovýchovného podniku Sportpropag, kde vybuduje oddělení komplexního modelování.
Drahoš v roce 1972 absolvoval obor fyzikální chemie, v témže roce nastoupil na vojnu. O rok později započal studijní stáž na tehdejším Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT), v roce 1976 obhájil kandidátskou disertaci, rok na to mu byla udělena cena Akademie věd. V roce 1978 začíná pracovat jako vědecký pracovník v oddělení chemických reaktorů. Ještě předtím se v roce 1974 po dvouleté známosti ožení s knihovnicí Evou Drahošovou, s níž žije dodnes. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se mu rodí dcery Radka (*1979) a Lenka (*1981).
80. léta - Protirežimní texty a profesor
Zemanovo oddělení komplexního modelování je v roce 1984 zrušeno ÚV KSČ za publikaci údajně protistranických materiálů, v témže roce Zeman začíná pracovat v zemědělském podniku Agrodat. V roce 1986 se stává členem Světové prognostické společnosti. Těsně před revolucí je potřetí propuštěn z práce za svůj text „Prognostika a přestavba“. V listopadu 1989 promlouvá na demonstracích a besedách a stává se jednou z osobností spojených s převratem.
V letech 1985-86 je Jiří Drahoš na základě stipendia na studijním pobytu v německém Hannoveru. Na sklonku osmdesátých let poté ještě půl roku přednáší jako hostující profesor na univerzitě v Sao Paulu v Brazílii. Opakovaně odmítá vstoupit do KSČ, informace o spolupráci s StB Drahoš vyvrátil zveřejněním čistého lustračního osvědčení.
90. léta - Premiér a Akademie věd
V roce 1990 začíná Zemanovo působení v Prognostickém ústavu. V následujících letech je nejdříve za Občanské forum, později za ČSSD zvolen poslancem. Od února 1993 do roku 2001 byl v čele sociální demokracie, kterou pozvedl k vysokým volebním výsledkům kolem 30 procent. Zároveň se v roce 1993 podruhé oženil, s Ivanou Zemanovou má dceru Kateřinu. V letech 1996-98 byl předsedou sněmovny, od roku 1998 premiérem menšinové vlády tolerované občanskými demokraty na základě opoziční smlouvy.
Jiří Drahoš se v roce 1992 stává zástupcem ředitele Ústavu chemických procesů Akademie věd, ten pak od roku 1995 osm let vede. Hlavním předmětem jeho výzkumu jsou vícefázové chemické reaktory. Roku 1994 získává docenturu na VŠCHT, o pět let později obhájí doktorát v oboru chemické inženýrství.
2000-2010 - Návrat z Vysočiny a předseda AV
Zeman v roce 2001 opouští pozici předsedy ČSSD, o rok později rovněž post předsedy vlády. V roce 2003 prohrává v prezidentské volbě s Václavem Klausem, v níž jej nepodpořilo několik spolustraníků a neprošel tak ani do druhého kola. Vzápětí odjíždí na Vysočinu, odkud v roce 2005 vydává knihu „Jak jsem se mýlil v politice“, která se stane bestsellerem. V roce 2009 zakládá Stranu práv občanů, s níž se mu nepodaří dostat do sněmovny a rezignuje na post jejího předsedy. Dodnes je ale jejím členem a čestným předsedou.
Drahoš je v roce 2003 jmenován profesorem, tři roky na to obdrží čestný doktorát Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Vedle AV působí v mnoha dalších vědeckých organizacích (Inženýrská akademie ČR, Česká společnost chemického inženýrství a další). Roku 2009 jej prezident Klaus jmenuje předsedou Akademie věd, v níž předtím čtyři roky plnil funkci místopředsedy.
2011 – dodnes - Prezident a jeho vyzyvatel
V červnu 2012 Miloš Zeman oznamuje získání největšího počtu podpisů mezi občanskými kandidáty na prezidenta. V prvním kole volby vítězí se ziskem přes 24 procent hlasů, ve druhém kole poráží Karla Schwarzenberga o necelých deset procent. Jako prezident zažívá v prvním období hned čtyři vlády, jmenuje mimo jiné kontroverzní Rusnokovu vládu. Jezdí především po českých městech, diskutované jsou jeho cesty do Ruska a Číny. Vrchní soud v Praze nařizuje prezidentské kanceláři omluvu za jeho nepravdivé tvrzení, že novinář Ferdinand Peroutka napsal před válkou článek „Hitler je gentleman“. Podpora veřejnosti se u Zemana dlouhodobě drží vysoko, v prvním kole prezidentských voleb 2018, před kterým nechodil do debat s ostatními kandidáty, získal přibližně 38 procent hlasů.
Akademii věd vedl Jiří Drahoš až do roku 2017, kdy oznámil prezidentskou kandidaturu. V době svého předsednictví mimo jiné úspěšně čelil záměru vlády snížit státní podporu AV až o 50 procent. Pro kandidaturu se mu podařilo získat 142 tisíc podpisů, tedy nejvíce ze všech kandidátů. Profiluje se jako prozápadně orientovaný kandidát hodlající ctít ústavu. Zažil jednání s mnoha politiky, v prvním kole prezidentské volby získal přes 26 procent hlasů a postoupil do druhého kola.
