Zažil jsem Vojtu Varyše ve dvou redakcích a v obou to bylo podobné. Radost i potíž. Vojta nevynikal spolehlivostí, dochvilností, jeho texty přetékaly nebo naopak, byly krátké.
Vojta Varyš byl ale nezaměnitelný autor s vlastním stylem a originálními nápady, nekorektní, hubatý a nepřehlédnutelný týpek, v dobrém slova smyslu. Přestože se věnoval převážně kultuře, v Reflexu jsme jej angažovali do politické rubriky, kterou rozhodně a nezaměnitelně osvěžil. Než ho to samozřejmě přestalo bavit a nestálá povaha a lehkovážné srdce jej odvály na pouť do jiných redakcí.
Naposledy jsme se potkali někdy v listopadu a dohodli se na nové externí spolupráci pro Reflex. Byl jsem rád, protože jsem ho prostě měl rád. I když jsem tušil, že zase párkrát nebude stíhat uzávěrku. Ale že už ji nestihne nikdy, mu fakt neodpustím.
