Od sobotní druhé odpolední sedím u počítače a refrešuji stránky s volebními výsledky. Jako kdybych si na některého kandidáta vsadil. Bohužel, nevsadil jsem si na něj peníze, ale v sázce je demokratický charakter naší země. Takže jde o hodně a slušní lidé budou muset držet spolu.
Nejprve k definici slušného člověka – pro účely tohoto textu jím myslím všechny nevoliče Miloše Zemana, od pravičáků volících Topolánka jako já přes mlaďasy volící Hilšera až střední třídu, která to hodila Drahošovi, a samozřejmě i voliče, kteří to hodili jiným kandidátům. První kolo voleb ukázalo, že země není úplně v řiti, ale že se slušní lidé budou muset ještě za týden opravdu snažit, aby v Praze nevyrostl nový moskevský lihovar a z České republiky se nestala svazová republika Ruské federace.
Zeman a Drahoš
Miloš Zeman s drtivou převahou zvítězil ve všech krajích kromě Prahy – ta je Drahošova. Ale voliči žádného jiného kandidáta nemají takovou stranickou disciplínu a nejsou tak sešikovaní jako voliči Zemana, protože mají v krvi disciplínu z komunistických schůzí – takže přišli. A byla jich většina. První pozitivní zpráva těchto voleb tedy je, že stoupenci Ovara moskevského nemají nadpoloviční většinu. Já vím, že je to málo, či dejme tomu nemnoho, ale jednak to potěší, za druhé to skýtá naději do kola druhého.
Zemanova výhra v boji o prezidentský úřad by totiž znamenala, že k premiéru Babišovi přibyl další nedemokratický politik v čele země a že jak premiér, tak prezident jsou zcela asystémové osoby pohrdající demokracií. A jejich duo by s takovými přežitky, jako je svoboda slova nebo demokratické rozhodování ve společnosti, rychle zatočilo. Nyní však díky tomu, že Zeman nevyhrál napoprvé a napodruhé mu bude čelit Drahošovi, má tahle země ještě jednu šanci. Ta šance je ovšem reálná jen tehdy, když lidé, kterým je osud demokracie drahý, budou držet spolu a v druhém kole zvolí Drahoše.
Druhé kolo
Já sám zcela určitě do druhého kola půjdu a zcela jistě panu profesorovi ten hlas dám. A to i přesto, že se ve většině názorů na svět zcela zásadně neshodneme. Pro mne je ale rozhodně přijatelnější prezident demokrat, se kterým nesouhlasím než Kundatam s jeho nejoblíbenějšími asistenty, pány Jelínkem a Becherem. Profesor Drahoš je člověk, který se v kampani moc nevyhranil, ale jehož životní kariéra ukazuje, že má na funkci prezidenta kompetence. Byť je to trochu suchar a sluníčkář, je to vzdělaný gentleman. A pro naši zemi nyní vyvstává, dejme tomu, celonárodní úkol: Zapomenout na své kandidáty, jako já zapomenu na Topolánka, a jít hodit v druhém kole svůj hlas Akademii věd, a ne venkovskému lihovaru, který ztělesňuje Zeman.
Ano, bylo by jistě lepší, kdyby Drahoš, Topol nebo třeba Hilšer vyhráli v prvním kole. Nestalo se, a tak lidem nezbývá než volit rozumem. A pokud ten zdravý rozum zmobilizuje dost voličů propadlých kandidátů, aby to šli do druhého kola dát proti Zemanovi, tak máme reálnou šanci, že lihový panáček z Hradu odejde zpět na Vysočinu.
Takže se, rozhádaní Češi, pojďme jednou výjimečně sjednotit a za dva týdny volme Drahoše. Protože kdo v druhém kole nevolí, ten volí Zemana.
