Jihoafrický chirurg Christian Barnard

Jihoafrický chirurg Christian Barnard Zdroj: Profimedia.cz

Před 50 lety provedl chirurg Christian Barnard první transplantaci srdce

První transplantaci lidského srdce uskutečnil jihoafrický chirurg Christian Barnard 3. prosince 1967 v Kapském Městě. Do té doby neznámý lékař se ze dne na den stal celosvětově uznávanou vědeckou kapacitou a současně i hýčkanou celebritou. Průvodcem dalšího života tohoto slavného chirurga, který lidské srdce považoval pouze za výkonnou "pumpu", se poté stala sláva, další úspěchy ve vědě i bouřlivé vztahy s vyhlášenými kráskami.

Operace v nemocnici Groote Schuur trvala pět hodin a podílel se na ní třicetičlenný tým lékařů. Čtyřiapadesátiletému židovskému obchodníkovi Louisi Washkanskému, který pocházel z Litvy, voperovali srdce pětadvacetileté ženy, která zahynula při autonehodě. Washkansky zemřel 18 dnů po operaci na zápal plic, přesto operace znamenala převratný posun v medicíně. Washkansky ale nebyl prvním člověkem, který dostal šanci žít s novým srdcem. V lednu 1964 transplantoval James Hardy v americkém Jacksonu pacientovi srdce šimpanzí. Ten s ním žil dvě hodiny.

Christian Neethling Barnard se narodil 8. listopadu 1922 v jihoafrickém městečku Beaufort West. Jeho otec byl pastor a jeden z jeho čtyř bratrů zemřel v pěti letech na srdeční selhání, což Barnarda silně ovlivnilo. V roce 1946 vystudoval kardiochirurgii na univerzitě v Kapském Městě, poté chvíli pracoval jako rodinný lékař a v roce 1951 se vrátil do Kapského Města. V roce 1956 odjel na dvouletý postgraduál na Minnesotskou univerzitu a pobyt v USA označil za "nejnádhernější část života". Po návratu do JAR začal pracovat na klinice Groote Schuur, kde již dříve působil, a na univerzitě se věnoval vědě.

První Barnardův úspěch přišel v roce 1959, kdy provedl první transplantaci ledviny ve své zemi. Jeho největší chvíle přišla v prosinci 1967, kdy mu bylo 45 let. "Muž se zlatýma rukama", jak začal být přezdíván, přiznával, že operace byla velká neznámá a šanci na přežití pacienta přirovnával k člověku, který se může zachránit před šelmami pouze přeplaváním řeky plné krokodýlů.

Úmrtnost v počátcích transplantací byla skutečně vysoká a průlom nastal až v 80. letech s lékem cyklosporin, který usnadňuje přijetí cizího orgánu pacientem. Zubní lékař Philip Blaiberg, druhý Barnardův pacient z ledna 1968, žil s novým srdcem téměř 20 měsíců. Ve stejném roce byla provedena v Bratislavě první transplantace srdce na území tehdejšího Československa, která přinesla pacientce pouhých pět hodin života. První úspěšnou transplantaci v Československu provedli lékaři v IKEM v roce 1984 - pacient žil s novým srdcem asi 13 let. První úspěšná transplantace lidského orgánu (ledviny) byla provedena v americkém Bostonu v roce 1954.

Šarmantní Barnard se po transplantaci stal celebritou. Přijal jej americký prezident Lyndon Johnson, vystupoval v televizních pořadech a dostával se do titulků bulvárního tisku. Slávu si užíval a tvrdil, že "každý muž, který tvrdí, že o úspěch a uznání nestojí, je buď nemocný, nebo lhář." Tisk s oblibou řešil jeho avantýry se známými kráskami, jakými byly například herečky Sophia Lorenová nebo Gina Lollobrigida.

Ženatý byl třikrát. V roce 1969 se po 21 letech manželství rozvedl poprvé se zdravotní sestřičkou Alettou, která odmítla trpět jeho zálety; z prvního manželství měl dvě děti. Podruhé se oženil rok na to, tentokrát s mnohem mladší kráskou a dědičkou Barbarou, se kterou měl také dvě děti. Druhé manželství vydrželo 12 let. V roce 1988 si vzal modelku Karin, která mohla být spíše jeho vnučkou. Měli také dvě děti a v roce 2000 se rozvedli. Za nejtěžší chvíli svého života označil sebevraždu syna z prvního manželství Andrého.

I přes bouřlivý soukromý život se nadále věnoval svému oboru a zaznamenal řadu dalších úspěchů. Odložit skalpel ho donutila v roce 1983 až artróza. To měl za sebou 50 provedených transplantací. Poté se věnoval výzkumu a přednáškám, ale i vlastním farmám a restauracím pro gurmány. Kromě toho také psal. Příliš se mu nedařilo v oblasti omlazovacích kůr a preparátů. V roce 1969 navštívil Československo, kde obdržel zlatou medaili Univerzity J. E. Purkyněho v Brně. V květnu 1998 se v zoo ve Dvoře Králové zajímal o chov afrických zvířat.

Barnard, známý odpůrce apartheidu, zemřel 2. září 2001 během dovolené na Kypru. Příčinou jeho úmrtí byla astmatická krize.