Tlak na ředitele Finanční správy Martina Janečka zesílil. Jeho odchod požaduje volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek, jenž Finanční správu obvinil, že nadužíváním brutálních zajišťovacích příkazů ničí i konkurenty Agrofertu.
Impulsem pro Zaorálkovo vystoupení byla reportáž portálu Seznam, podle níž stát bez důkazu zlikvidoval firmu KM Plus, vyrábějící chemikálie. Její majitel Michal Kovárník za tvrdým postupem Finanční správy spatřuje zájmy lidí spojených s Agrofertem.
Odvolat i Schillerovou
Zaorálek prohlásil, že bude na příští vládě požadovat odvolání Martina Janečka a náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, zodpovědné za fungování finančních úřadů. Poukázal na to, že škody na náhradách škody pro neoprávněně zničené firmy budou vyšší, než kolik stát takto vybere na daních. K ČSSD se přidává i KDU-ČSL. Teprve čas však ukáže, zda jim tento elán vydrží i po volbách.
Andrej Babiš Zaorálkovu výzvu přičetl nízkým preferencím a veškerá obvinění odmítl. Stejně jako jeho nástupce, ministr financí Ivan Pilný, který se nedávno omluvil za nezákonně zničené firmy, jejichž počet narůstá. Uvedený sporný případ není ojedinělý.
„Jak pan Zaorálek nepochybně ví, odvolání generálního ředitele Finanční správy či náměstka ministra financí je plně v režimu služebního zákona. Jedná se o sdílenou kompetenci státního tajemníka a ministra financí,“ uvedl Pilný s tím, že nikoho odvolávat nehodlá.
Bublina s lithiem
Koaliční přestřelku by bylo možné vnímat jako předvolební folklór podobně jako nafouknutou bublinu boje o „záchranu“ lithia, kde se spojila neformální koalice ANO, komunistů a Tomia Okamury. Toto pro veřejnost nesrozumitelné divadlo hlavně posloužilo k odvedení pozornosti od vršících se kauz kolem hnutí ANO.
Spor o fungování Finanční správy však má mnohem fundamentálnější kořeny a táhne se už řadu měsíců. Úřad byl kritizován už za chaotický rozjezd EET, kdy na sebe upoutal pozornost mimo jiné zřízením udavačského portálu, jejž nakonec pod tlakem zrušil samotný Andrej Babiš. Prý o něm nevěděl.
Neochota řešit dluhopisy
Letos v březnu byli Janeček se Schillerovou na rozpočtovém výboru konfrontováni kvůli korunovým dluhopisům. Poslanci je grilovali za neochotu zahájit jejich vyšetřování kvůli podezření z obcházení daňové povinnosti, včetně výhodných obchodů Andreje Babiše s Agrofertem.
Janeček tehdy prohlásil, že neví, podle jakého titulu by dluhopisy kontroloval. Teprve později, s nástupem Pilného, začal berní úřad tyto operace vyšetřovat, a najednou dokonce padly desítky trestních oznámení.
Pověstná je Janečkova arogance. V deníku Právo kritizoval „samozvané daňové experty, kteří rostou jako houby po dešti a útočí na Finanční správu čísly vytrženými z kontextu“. Nepochopil, že je pouhým zaměstnancem státní správy, nikoli vyvoleným polobohem.
Odmítl i kritiku za nezákonně zničenou firmu FAU Přerov, o niž neúspěšně projevila zájem jedna z firem Agrofertu. Krajský soud nedávno zrušil dva zajišťovací příkazy vydané Finanční správou na zaplacení jednoho údajného dluhu na DPH. Janečkovi úředníci prý neměli jinou možnost. „Museli jsme daň požadovat dvakrát, protože když máme dva instituty, které můžeme na danou situaci použít, musíme použít oba,“ tvrdí nesmyslně.
Zabetonované kádry
Pravicová opozice požadovala Janečkovo odvolání už v květnu, Pilný ho však zatím pokaždé podržel. Něco není v pořádku, pokud je dikce služebního zákona používána k zabetonování nekompetentních úředníků, včetně politických náměstků. Janeček se Schillerovou si přitom pletou službu veřejnosti s organizováním nepřátelského tažení proti vybraným podnikatelům.
Naivní představy, že přijetím zákona dojde k odpolitizování veřejné správy, vzaly za své. V praxi přinášejí neblahé zkušenosti s byrokraty typu Janečka či Schillerové, jejichž nejcharakterističtějším rysem je naprostá loajalita vůči tomu, kdo je do funkce dosadil a kryje jim záda.
