Matěj Hollan, brněnský politik - ilustrační snímek.

Matěj Hollan, brněnský politik - ilustrační snímek. Zdroj: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Komu hrabe v Brně: Město chystá bizarní strategii rozvoje do roku 2050

Expertní tým vytvořený brněnskou vládnoucí koalici (ANO, Žít Brno, Strana zelených, TOP 09 a KDU-ČSL) připravil návrh nové strategie rozvoje města Brna, klíčového dokumentu, kolem něhož se má otáčet budoucí politika magistrátu. Návrh obsahuje věci docela rozumné, méně rozumné a věci, u nichž rozum patrně úplně chyběl. Celý dokument pak působí jako výplod šíleného plánovače.

Je chvályhodné, když se někdo dívá dál do budoucnosti a podle dlouhodobé vize přizpůsobuje i současné plánování. Bývá ale hodně nebezpečné, když se to zvrhne v centrální plánování budoucnosti obyvatel.

Tady je několik střípků výsledku expertní skupiny:

Podle magistrátu dnes důvěřuje ostatním lidem 59 procent Brňanů. Magistrát ve své nové rozvojové strategii plánuje, že v roce 2050 bude ostatním lidem důvěřovat 90 procent obyvatel Brna. (Budou věřit i prodavačům hrnců s výletem?)

Jedním z cílů strategie je „Změna podoby chudoby na přijatelnou úroveň“. K tomu má sloužit „Vznik uskupení pro připravenost města k řešení dopadů nadregionálních politik souvisejících se sociálním ohrožením“. (Úspěchem bude už to, když se občanům podaří vysvětlit, co že to vlastně je.)

Dalším cílem je „Podpora různorodosti a zajištění rovného přístupu ke všem obyvatelům“. K dosažení tohoto cíle je podle návrhu strategie třeba mít „míru diskriminace a nesnášenlivosti vůči různým skupinám“ do roku 2050 o 20 procent lepší, než bude míra celonárodní. (Brno bylo vždycky lepší.)

Navíc je podle strategie nutno, aby se podíl právnických osob poskytujících dar zvýšil ze současných 4,2 procenta na 5,46 procenta v roce 2050. (Obdiv sofistikované metodě, která dává výsledky na setiny procenta.)

Ambiciózní plán má nová strategie v otázce „celkové míry spokojenosti s kulturní vybaveností, dostupností a kvalitou kultury“. Z loňských 91 procent se do roku 2050 chce město dostat na závratných 93 procent. (A co když to bude jen 92,96 %?)

Do stejného roku je podle autorů dokumentu nutné zvýšit i „počet celostátních a mezinárodních cen a mezinárodně uznávaných titulů“. Například Evropské hlavní město kultury, Město hudby UNESCO a jiné. (Nebo cenu Nejlepší Brno na světě?)

Musí se rovněž zvýšit „podíl městem podpořených projektů a děl exportovaných mimo Brno“. (To budou mít „mimo Brno“ určitě velkou radost.)

Naplnění svých cílů chce magistrát dosáhnout také měřením počtu pozitivních mediálních ohlasů. Navrhovaná strategie uvádí současný počet jako „není známo“ a budoucí jako „vyšší“. (Vzhledem k tomu, že součástí koalice zahrnuje i divizi Agrofertu, jehož jiná divize pár médií vlastní, je to patrně nejrealističtější plán ze všech zde zmíněných.)

Strategie má rovněž nepřeberné množství kolonek zvyšujících účast a podporu města v kultuře. Podporovat se má kdeco, ale hlavně ve větší míře. Proto zaujme i kolonka „Podíl výdajů na kulturu z městského rozpočtu“. Ze současných devíti procent na totožných devět procent v budoucnu. (Asi kouzlo.)

Nutné je také zvýšit „podíl osob navštěvujících kulturní akce a zařízení alespoň jednou měsíčně“. Ze současných tří procent na pět až 20 procent. (A nepřejte si nás, jestli budete chodit někam jinam!)

V architektuře čeká Brno zvýšení počtu do celostátních soutěží nominovaných staveb z pěti až deset nominací na alespoň deset nominací. Dále pak zvýšení podílu „provozoven s kvalitním designem“ z 15 procent na 90. Totéž u podílu kvalitně provedených outdoorových reklam. (Bude všude viset podobizna Matěje Hollana?)

Všechny dosavadní plánovací komise hravě strčí do kapsy plán nezaměstnanosti na rok 2050 — ať už se bude dít ve světě cokoliv, v Brně bude míra nezaměstnanosti čtyři procenta. Navíc se podíl cizinců žijících ve městě zdvihne ze současných sedmi procent na 20 procent. (Nejlogičtější bude, když se odstěhují Češi.)

Dalším důležitým cílem je „Získat a umístit do Brna středně důležitou mezinárodní instituci EU nebo OSN“. (Do středně důležitého Brna?)

Všemocný magistrát má rovněž zajistit, aby kojenecká úmrtnost ve městě klesla ze 2,68 promile dnes na dvě promile za 33 let. (Tak pozor — autoři studie už umějí počítat rozdíly na setiny promile. Klobouk dolů.)

Brno se samozřejmě stane také CO2 neutrálním městem. Tomu má patrně pomoci plán zvýšení podílu pěší dopravy z šesti na 12 procent a cyklistické dopravy z dvou na 12 procent. A samozřejmě má klesnout i množství aut na počet obyvatel — ze 484 na 1000 obyvatel na 350. (A běda, jestli nám to auto nevydáte!)

Brno má být do roku 2050 potravinově soběstačné z 60 až 80 procent. (Nějaké brambory z nějaké Hané k nám nesmějí.)

Tenhle plán má tři možnosti. Buď ho magistrát smete se stolu. Nebo ho prostě nenaplní. Nebo v Brně vznikne brutální diktatura.

Návrh strategie si můžete přečíst zde >>>