Nejvýše postavený úředník starého kontinentu, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, pořád překvapuje. Zejména svými nepřijatelnými výroky na adresu jednotlivých členských států. V pátek ale šokoval na tiskové konferenci v estonském Tallinu tím, že přiznal, že pořád používá starý model telefonu Nokia. Přitom to udělal na akci, kde byla představována budoucí digitální a technologicky vyspělá Evropa.
„Neměl bych to říkat, ale musím to říct. Nemám smartphone. Nemohl bych se stát ani estonským premiérem, to by bylo naprosto nemožné,“ přiznal se v Tallinu Juncker.
Estonsko totiž od soboty přebírá na půl roku poprvé předsednictví Rady Evropské unie (kolektivní vrcholný orgán EU, Česko mu předsedalo v roce 2009) a jako svoji hlavní agendu si vybralo právě podporu digitálních inovací a elektronizaci státní správy, ve které samo pokročilo nejdál v celé Evropě a je i světovým průkopníkem.
Úředníci z kanceláře Junckera se pak celou situaci snažili zachránit tím, když tvrdili, že předseda Evropské komise sice používá starý telefon Nokia, ale ten má tu výhodu, že „není tolik náchylný ke kybernetickým útokům a odposlouchávání“. Že by ale někdo sledoval tímto způsobem Junckera, se předtím nikde neobjevilo.
Také Juncker se nakonec pokusil vše obrátit jiným směrem, když hovořil k estonskému prezidentovi Jürimu Ratasovi: „Jüri to ví a poslal mi na dnešní akci pozvánku na pohlednici, jako v 19. století. Vím ale, že naše budoucnost je digitální.“
Jenže někteří lidé a bruselští úředníci kvůli přístupu Junckera k moderním technologiím zpochybňují jeho schopnost vůbec chápat, co Evropa do budoucnosti potřebuje a jakým směrem se má ubírat, aby mohla například konkurovat dynamický se rozvíjejícím zemím v Asii. Navíc v Bruselu koluje, že Juncker vůbec smartphonúm nerozumí a proto ho nemá.
Jean-Claude Juncker ale není jediným představitelem Evropské komise, který s moderními technologiemi moc „nekamarádí“. Známý je tím i Němec Günther Oettinger, eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje, který měl přitom předtím na starosti v Komisi oblast „digitální ekonomiky a společnosti“.
Jak se říká, kozlové zahradníky.
