karel IV., zřejmě nejslavnější Lucemburk. Po meči.

karel IV., zřejmě nejslavnější Lucemburk. Po meči. Zdroj: Profimedia.cz

Studentovi historie v Brně se podařil unikátní objev. V genealogii Lucemburků zřejmě došlo k záměně osob

Student Masarykovy univerzity v Brně učinil zcela unikátní objev – zjistil totiž, že teze historiků, které až se až donedávna zdály být neochvějně pravdivé, zřejmě stojí „na vodě“. Objev Ondřej Schmidta se týká moravské větve Lucemburků. Kniha, která objev popisuje, nese název Jan z Moravy.

Podobný objev je zcela nevídaný: z tohoto období se málokdy stane objev natolik zásadní, který by doslova přepsal učebnice. Důvodem není ani tak fakt, že jde o vzdálenou historii, jako spíše to, že existuje jen velmi málo pramenů. Právě jejich pečlivé studium však podle všeho studentovi historie dopomohlo k unikátnímu objevu.

Jde o vpravdě spletitý příběh, v němž jde o jednoho ze sourozenců markraběte moravského, Jošta. Ten měl dva bratry – oba se jmenovali Janové, jen jeden byl z manželského, a druhý z nemanželského lože. Historici se domnívali, že slavným aquilejským patriarchou se stal manželský Jan Soběslav, brněnský student však argumentuje, že šlo zřejmě o záměnu osob. Slavným patriarchou se tak zřejmě nestal manželský, nýbrž nemanželský syn Jan. Otec obou Janů byl Jan Jindřich, bratr proslulého Karla IV., notoricky známého krále českého a císaře římského.

"Takový zásadní objev, který vlastně změní stávající genealogii Lucemburkůa do jisté míry i dějiny Moravy na konci 14. století, se podaří skutečně jen zřídka. Krom důkladné znalosti pramenů, schopnosti jejich analýzy a kombinace je ale nutná také příslovečná kapička štěstí," uvedl pro Českou tiskovou kancelář historik Libor Jan, který nadto vyzdvihl, že se tento objev poštěstil mladému studentovi doktorského studia, nikoliv staršímu historikovi, který se Lucemburky zabývá celý svůj profesní život.

Celý příběh pozoruhodného levobočka popisuje kniha Jan z Moravy. Ta mimo jiné zmiňuje, jaké bylo postavení nemanželských dětí, neboli bastardů, ve středověku. Nebyl to vůbec raritní jev – nemanželské dítě měl koneckonců i Karel IV.