První s tím přišel Sládek, pamatujete? Jeho nenávist, sprostota a hrubost byly ale tak výstřední a on sám tak hloupý, že se jeho politika hnusu neuchytila. Ničím jiným budování státu neprospěl.
Brzy po něm přišel se stejným zbožím Zeman, ten dnešní prezident. Všechny, kdo se snažili z komunistické ubohosti zemi vytahovat ven, nazval tuneláři, napočítal jich sto tisíc a slíbil, že je zavře, až ho zvolí. Zvolili ho, tuneláře nezavřel, zavřel jen vlastního ministra.
Nenávist a sprostotu do společnosti vsadil mistrně. Ujala se. Od té doby ji pěstuje, rozdmychává, sbírá hlasy těch, kdo po jeho výkladech o spálené zemi onemocněli. A úspěšně, zvolili ho prezidentem a od těch dob šíří a propaguje křupanství z Hradu. Přidal k tomu uznání a obdiv ke komunistickým veličinám a časté urážení lidí. Jako politik prospěl zemi jen tím, že umí směsí populismu a lží sbírat hlasy voličů. Sobě prospěl velmi. Dokázal si, co dávno věděl, že je nejlepší člověk planety.
Do popředí se hrne třetí. Zlodějů nezná sto tisíc, zloději jsou všichni, jen on ne. Byl agentem STB, ale nevěděl to. Psal udání, nevěděl to. Teď prožívá svou hvězdnou hodinu. Ačkoliv se v roli ministra financí dopouští stonásobně toho, co sliboval vymýtit (neplacení daní), nebojí se ani zákona, ani voličů. Zákon se bojí jeho, voliči mu věří. Republice prospěl málo, obalil ji nenávistí, sobě prospěl hodně. Plán, že bude jako svou firmu řídit stát, se mu plní.
Na republiku je zvenku ošklivý pohled. Zevnitř také. Pracují na tom masy i vůdcové. Podívejte se na ni, budete vědět, proč zůstává chudá a nepříjemná.
