Monroe, Gia, Mia, Vaia, Marilyn a Yoko. To nejsou jména modelek či celebrit, ale myší, které – jako první česká vědkyně – naklonovala před půldruhým rokem bioložka Helena Fulková (36). Dosud se to podařilo jen několika vědcům na světě. Člověka by ovšem nikdy klonovat nechtěla. Jednou to však někdo udělá. Nejspíš v Číně. Zatím tedy čistě teoreticky: kdyby naklonovali třeba vás, „kopie“ bude vypadat trochu jinak než vy. Pro samolibce špatná zpráva.
Jste jedním z mála vědců na světě, kterým se podařilo myši naklonovat. Víte, jak se jim dnes daří?
Nevím, nemám odvahu se ptát. Narodily se už před půldruhým rokem, což je normální délka myšího života. Doufám, že je kolegové v japonské laboratoři nechali nebo ještě nechávají dožít jako spokojené penzistky a zasloužilé matky dalších myšek. A kdyby je zabili, tak to nechci vědět.
Jmenují se Monroe, Gia, Mia, Vaia, Marilyn a Yoko. Jak jste ta jména vybírala?
Monroe je můj první klon a má jméno podle Marilyn Monroe. Ta se údajně předávkovala nembutalem, který se mj. používá k anestezi zvířat. Byl to náš vtípek v laboratoři. Po každé operaci totiž musíte počkat, až se zvíře zotaví, takže sedíte nad klecí a hlídáte, jestli dýchá, nemodrá… Po operaci své první myšky jsem si však musela odskočit, tak jsem kolegovi řekla: „Dej mi na ni pozor, ať nedopadne jako Marilyn Monroe.“ Nechápal proč. No a pak jsme všem myším začali pracovně říkat Monroe. A když se narodil můj první klon, tak to musela být logicky Monroe. Gia je podle modelky Gii Carangi, ta na nembutalu začínala a skončila na heroinu. Vaia je podle dcery známého z Facebooku. U Marilyn jsem si řekla, že když mám Monroe, chci i Marilyn. Jméno Mia jsem vybrala, protože mě už nic lepšího nenapadlo, a Yoko, která se narodila jako poslední, je podle paní sekretářky, jež mi v Japonsku hodně pomáhala.
Klonování je v reprodukční biologii královská disciplína. Můžete vysvětlit, jak se to dělá?
Teoreticky to jde jednoduše, prakticky hůř. Jedná se o nejlepší způsob, jak přeprogramovat tělní buňky na buňky embrya. Vezměte si třeba tu myšku: z jejího vajíčka vyndáte dědičnou informaci a vložíte do něj jádro z jakékoliv tělní buňky, třeba z kožní. Pak chemicky aktivujete vývoj – to v přírodě obstará spermie. Takto upravené vajíčko se potom vloží do dělohy jiné myší samičky a doufáte, že se jádro přeprogramuje tak, aby bylo schopné zajistit další vývoj embrya. No a pak už stačí počkat jedenadvacet dní...
… a narodí se Monroe, myška totožná s dárkyní té kožní buňky. Proč se vůbec klonuje? Proč se vyrábějí identické kopie?
Nejsou úplně identické, to je mýtus. Ani příroda, která v případě jednovaječných dvojčat také klonuje, nevytvoří dva naprosto stejné jedince.
Rozhovor s Helenou Fulkovou najdete v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 16. června.
