Soud v Pretorii začal jednat o výši trestu pro tělesně postiženého atleta Oscara Pistoriuse, kterému za vraždu přítelkyně Reevy Steenkampové hrozí nejméně 15 let vězení. Celý soudní proces v přímém přenosu vysílala televize a postarala se tak o odvysílání extrémně ponižujících záběrů do celého světa.
Pistorius měl po hádce, na Valentýna v roce 2013, zastřelit Steenkampovou několika ranami přes dveře toalety. Obhájci mnohonásobného paralympijského vítěze tvrdí, že byl po probuzení uprostřed noci vystrašený možnou přítomností vetřelce a neměl v kritickém okamžiku nasazeny protézy.
Obhájci se rozhodli demonstrovat celou situaci před soudem a vznikly tak záběry, které neměla veřejnost nikdy vidět. Ano, je pochopitelné, že se obhájci snaží všemi způsoby získat co nejnižší trest pro svého klienta. Pokud však neměli dostatek rozumu oni, měl ho mít alespoň soudce a vyloučit na tuto dobu ze soudní síně jak veřejnost, tak kamery.
Bohužel se tak nestalo a my jsme mohli pozorovat naprosto zlomeného člověka, který vzlyká ponížením a na samém lidském psychickém dně se roztřepaný a zpocený prochází před plnou síní lidí a kamer. A to vše bez svých protéz, na pahýlech.
Ze záběru je patrné jak extrémně stresující situace to pro Pistoriuse byla.
V tuto chvíli není třeba polemizovat o tom, zda je vinen. Je vrah, zabíjel neúmyslně…? To jsou otázky pro jiné. Dnes je potřeba se ptát, bylo to nutné? Opravdu prahneme natolik po senzaci, že necháváme postiženého člověka předvádět před televizními kamerami jako zvíře v cirkuse?
Mimochodem ani u těch zvířat to není nic, za co bychom na sebe měli být hrdí.
