Tak jsme se dočkali! Během včerejška jste viděli Rudou ženu, první z deseti dílů šesté řady Hry o trůny (výjimečně visí zadarmo na HBO GO, úplně pro všechny, bez nutnosti registrace!). Nebo jste si aspoň na webu přečetli, co během těch padesáti minut uvidíte, v recenzích zahraničních médií. Anebo jste nějakou divnou shodou náhod nic neviděli ani nečetli, a proto vás ušetřím a nebudu do tohoto textu cpát žádné vyslovené spoilery. Až na jediný – ten, který nám byl už tolikrát potvrzen a kterému se (především my, ženy) zdráháme uvěřit.
Epizoda Rudá žena totiž sadisticky začíná dlouhým a zevrubným pohledem na zkrvavený sníh, na kterém leží zkrvavený Sníh. Ano, pochybovači, je opravdu po něm. Jak nedávno řekl Reflexu v Londýně představitel sera Davose, Liam Cunningham: „Co je to vůbec za seriál, když všichni jeho fandové věří tomu, že Jon Sníh, dočista rozbodaný noži, prostě nějak musel přežít? Co už mu podle vás mají tvůrci udělat? Stačil by jaderný výbuch, abyste uvěřili, že je po něm?“
OK, už věříme, je mrtvý stejně jako Myrcella – osud nebohé dcery Jaimeho a Cersei Lannisterových byl zpečetěn už v závěru páté série a na poloostrov Dorne se za jejími vrahy, přesněji vražedkyněmi, podíváme i v první epizodě. Krev budou Píseční hadi prolévat dál, a zdá se, že k revoluci by mohlo dojít nejen v Meereenu. Jehož královna je mimochodem živá, zdravá – a stále v zajetí Dothraků, od nichž se ovšem divák nedočká krve, ale vtipů (!), a nejen těch tradičně dothracky sexistických.
Jako v zajetí si ostatně bude připadat i další silná žena, po níž je úvodní díl pojmenován, Melisandra. „V šesté ředě uvidíte úplně jinou Melisandru, zmatenou ženu, jejíž pýcha je ta tam,“ říká její představitelka Carice van Houtenová v rozhovoru, který najdete v aktuálním Reflexu. A to je fakt – na Černém hradě konečně spatříme kněžčinu pravou tvář, a nikdo z nás nebude nadšen. Ve chvíli, kdy zůstává jedinou nadějí Jonových přátel, a přitom sama obě své naděje, Stannise a Jona, ztratila, odhalí ošklivé slabiny (a to doslova)…
Dočkáme se rozuzlení honu na běžence Sansu a Theona, zjistíme, jak dopadla Arya, a stranou necháme třeba Sama Tarlyho, krále Tommena i všechny kreatury z druhé strany Zdi.
Ačkoli v tomhle dílu scenáristé poprvé opustili svět knih GRRM a vyrukovali s epizodami, o nichž jsme v Písni ledu a ohně nečetli (a možná ani číst nebudeme), hráli tentokrát na jistotu. Nepřišli s ničím překvapivým, děj posunuli vpřed vlastně jen o pár kroků a dbali na to, aby se v jedničce každý dočkal svého oblíbence, aby se každá „áčková“ postava před diváky alespoň prošla (viz případ slepé Aryi). Prostě jen „dohráli“ většinu cliffhangerů, které nechali jako vábničku v S5E10 – jako by nám potřebovali po těch devíti nebo kolika měsících připomenout, kde že jsme to vlastně skončili, jenže pro úvodní dvouminutovku ve stylu „previously on …“, čili „v minulých dílech jste viděli“ Hra o trůny jaksi nemá vhodný formát, tak to zkusili takhle.
Na noc skutečně temnou a plnou hrůz si budeme muset ještě chvilku počkat, stejně jako na nával emocí. Těšme se tedy na další díl – a taky na čtvrteční vydání Reflexu, v němž jsme pro vás připravili šestnáctistránkový speciál Hry o trůny.
