Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem patří mezi největší globální rizika roku 2016

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem patří mezi největší globální rizika roku 2016 Zdroj: ČTK/AP/Gerald Herbert

Mezi deset největších globálních rizik roku 2016 patří i rozpoutání nové „studené války“ kvůli Sýrii
Dalším globálním rizikem roku 2016 je rozpoutání nové „studené války“ kvůli Ukrajině
Mezi největší globální rizika roku 2016 patří i zpomalení ekonomického růstu Číny. Na fotografii čínský prezident Si Ťin-pching
3
Fotogalerie

Economist: Mezi největší rizika roku patří zvolení Trumpa, oslabení Číny a migrace

Mezi deset největší globálních rizik letošního roku patří kromě možného velkého zpomalení ekonomického růstu Číny či rozpoutání nové „studené války“ kvůli Ukrajině a Sýrii také zvolení republikánského kandidáta Donalda Trumpa prezidentem USA. Podle expertů by tím mohla být zahájena nová obchodní válka velkého rozsahu.

„Je to velmi neobvyklé, a myslím si, že jsme to nikdy předtím neudělali, abychom mezi globální rizika zařadili jednotlivou osobu,“ komentoval výběr Trumpa Robert Powell, který je jedním z ředitelů Economist Intelligence Unit, což je poradenská a výzkumná firma skupiny The Economist Group, která vydává především známý a vlivný týdeník Economist.

Analýza sice tvrdí, že zvolení Donalda Trumpa je „méně pravděpodobné“, ale pak by prý bylo riziko obchodní války kvůli možnému zhoršení vztahů Spojených států s Mexikem či Čínou poměrně vysoké. Trump totiž útočí na některé základy volného obchodu a zejména o potřebě omezení čínského zboží v Americe hovoří prakticky neustále. Mezi další obavy ekonomů patří v případě jeho zvolení možnost zahájení americké pozemní války v Sýrii. 

Economist Intelligence Unit vyhodnotila globální rizika na stupnici 1 až 20. Trumpovo zvolení dostalo známku 12. Za největší riziko roku, má až dvacet bodů, je považováno ekonomické oslabení Číny, které by otřáslo celým světem. 

Na druhém místě rizik je možná velká vojenská intervence Ruska na Ukrajině a opět v Sýrii, která by přešla v novou studenou válku. Vážné mohou být i měnové problémy na méně vyspělých trzích.

Za mimořádný globální problém by bylo považováno i další oslabování Evropské unie (v této souvislosti se ve zprávě přímo píše o ohrožení Schengenského prostoru a dopadech imigrační krize) či odchod Řecka z eurozóny. Za velmi vážné je považováno také riziko islamistického terorismu, které by mohlo za určitých podmínek destabilizovat světovou ekonomiku.

Dále se mezi riziky objevují vystoupení Velké Británie z EU, propad investic do ropného průmyslu a čínská expanzivní politika v Jihočínském moři, kde se hned několik zemí pře o území.