Protesty na podporu pohřešovaných knihkupců.

Protesty na podporu pohřešovaných knihkupců. Zdroj: ČTK/AP/Vincent Yu

Navzdory slibům Čína zavádí estébácké metody i v Hongkongu: kritickému knihkupectví zmizelo už pět lidí

Obchod, který si dovoluje prodávat knihy kritické k režimu Čínské lidové republiky, pohřešuje za dva měsíce pět zaměstnanců. Nejspíš je unesla čínská policie, ačkoliv nemá v Hongkongu žádnou pravomoc.

Peking spravuje dřívější britskou korunní kolonii devatenáctým rokem, a to se slibem zachovat občanská práva v rámci hesla „jedna země, dva režimy“. Jenže to komunistům činí četné problémy: jako třeba právě kritická literatura, již v Hongkongu nemohou nijak zatrhnout. Kdyby šlo jen o tamní záležitost, budiž, jenže byznys musí frčet i přes vnitrostátní hranici a je obtížné kontrolovat, co si občané vlastní Číny v Hongkongu přečtou či koupí.

Pro nakladatelství Sage Communications a knihkupectví Mighty Current jsou spoluobčané zpoza podivné vnitrostátní železné opony klíčovými zákazníky. Seženou tam například bulvární knihy se skandály čínských politiků či o dalších citlivých tématech, o nichž se v lidové republice psát nesmí. „Často nebývají pravdivé, jenže čínští zákazníci vědí, že to jsou drby a že mohou věřit tak padesáti procentům z toho, ale chytne je to a jednu dvě knihy si koupí,“ řekl časopisu Time Paul Tang, jenž knihy z nakladatelství v Hongkongu také prodává.

Lidé z knihkupectví si mysleli, že svoboda slova platí a že jsou před komunistickým aparátem v bezpečí. Dlouho to tak bylo a Peking svůj slib daný Britům a obyvatelům Hongkongu dodržoval, ale poslední roky postupně ustupuje. V září 2014 se Peking pokusil prosadit volební reformu a dosud se vlečou kontroverze o tom, kdo má a smí metropoli vládnout. Čína se snažila vyřadit z budoucích voleb kandidáty, kteří jí nevoněli. Byla z toho obdoba arabského jara, takzvané deštníkové hnutí, okupující veřejná prostranství.

Plíživé posilování čínské nadvlády se však evidentně děje i v menším měřítku, jak ukazuje kauza Mighty Current. Firma už od podzimu pohřešuje pět lidí. Generální manažer nakladatelství Lu Po (Lui Bo) a zaměstnanec Čang Č’-pching (Cheung Jiping) se nevrátili z návštěvy příbuzných v Číně. Zmizel i manažer knihkupectví Lam Wing-kej a nezvěstný je i spolumajitel Kuej Min-chaj (Gui Minhai), jenž má švédské občanství a naposledy byl ve svém bytu v Thajsku. Opustil ho nějak narychlo, našel se tam celkem nepořádek a smradlavé pukavce. A ještě později do bytu zašlo pár podivných osob, prý s majitelovým souhlasem, aby vyzvedly jeho počítač. Ostraze z recepce to divné nepřišlo.

Zmiňovaní nezvěstní se tu a tam ohlásili manželkám či kolegům, ale zjevně tak úplně v pořádku nejsou. A telefonáty od Kuej Min-chaje byly podle všeho přesměrovány, aby nešel vystopovat. Nebo ho postupně někdo vzal do Chorvatska, Polska a Toga.

Policejní únosy?

Na přelomu roku zmizel pátý člověk, Li Po (Lee Bo). A zřejmě si pro něj přišli přímo do Hongkongu. Po pár dnech se ozval manželce.

„Říkal, že se jen tak nevrátí, že pomáhá s nějakým vyšetřováním,“ prozradila místní televizi. Podle telefonního čísla volal ze Šen-čenu, těsně sousedícího velkoměsta na území Číny. A potvrdil, že to souvisí s případy zmizelých kolegů.

Knihkupectví má zavřeno od října.Knihkupectví má zavřeno od října.|ČTK/ZUMA/Jayne Russell

Hongkongská policie (na Pekingu alespoň teoreticky nezávislá) potvrdila, že Leeho i tři další kolegy hledá; Kuej Min-chaj, ztracený v Thajsku, se jí netýká.

„Máme důvod se domnívat, že byl unesen z politických důvodů a ilegálně převezen do pevninské Číny,“ řekl agentuře AFP Albert Ho, prodemokratický politik a aktivista. A také prý zákazník postiženého knihkupectví, které je od října zavřené. Tentokrát by prý mohlo jít o knihu o nejvyšším čínském komunistovi, prezidentu Si Ťin-pchingovi. „Pokud vím, je to o jeho přítelkyni někdy před lety. Majitelé nakladatelství už dostali varování, ať ji nevydávají.“

Obyvatelé Hongkongu, kteří praktikují víceméně západní způsob života, se teď bojí o svobodu slova a kultury. „Peking prostě v Hongkongu obkličuje disidenty, je to obrovský útok na slib ‚jedna země, dva systémy‘, všichni se bojíme,“ dodává politička a novinářka Claudia Mo.

Britský deník Guardian konstatuje, že na rozdíl od USA a Ruska Čína nemá ze studené války tradici špiónů působících v cizině, ale v poslední době se k takovým aktivitám uchyluje. Ostatně prezident Si Ťin-pching v říjnu vyhlásil operaci „Hon na lišku“, jejímž cílem je pochytat stovky lidí, kteří z Číny uprchli před spravedlností. Údajně jde hlavně o zkorumpované potentáty, ale jistě se do hledáčku mohou dostat i disidenti a všelijak nepohodlné osoby.