Spisovatel Andrzej Sapkowski navštívil v minulém týdnu Prahu. Oficiálně aby pokřtil audioknihu Krev elfů, první díl své slavné pentalogie o zaklínači Geraltovi, neoficiálně proto, aby si udělal pár hezkých dnů v české metropoli, kde si, jak sám prohlásil, postaví dům, až dostane zaplaceno z Hollywoodu. Ano – je to tak, Zaklínač, nejslavnější a v zásadě jediná slovanská fantasy, která se dokázala díky neotřelosti námětu prosadit i na západních trzích, se dočká filmového zpracování se zámořskou produkcí!
Zaklínač na plátně: Coming soon!
Film o zmutovaném zabíječi příšer, který většinu času řeší morální dilema, zda jsou větší monstra jeho klienti, nebo ti, které má ulovit, má přijít do kin už v roce 2017. Prý bude vycházet nikoliv z románů, ale pouze ze dvou povídek Menší zlo a Poslední přání. Snad fanoušky potěší i vybraný režisér. Má jím být Polák Tomasz Bagiński, jehož krátkometrážní animovaný film Katedrála z roku 2002 se dočkal nominace na Oscara.
Sám Sapkowski věří, že tentokrát se musí adaptace povést, protože polský film Zaklínač režiséra Marka Brodzkého z roku 2001 patří k zážitkům, na které se snaží zapomenout každý, kdo měl tu čest jej spatřit na vlastní oči. Gumové příšery a levně působící snaha o doslovnost jsou dokonalým peklem. Spisovatel je na tom s pocity prý dost podobně, ale na nové zpracování se těší.
Zaklínačská gamesa a „kaněc filma“
Svět zatím stále ještě žije letos vydanou a veleúspěšnou videohrou Zaklínač III – Divoký hon (jen za prvních šest týdnů se prodalo šest milionů kopií), která se minulý měsíc dočkala datadisku jménem Srdce z kamene. Pár desítek dalších hodin v uhrančivém a dokonale zpracovaném světě vědmáka vládnoucího mečem a magií pak kalí snad jen skutečnost, že v podstatě nerozvíjí stohodinový děj původní hry, ale představuje dokonalý krok stranou. Podobnou taktiku však používá sám Sapkowski během psaní – důkazem je i Bouřková sezona, poslední, v češtině loni vydaný román se zaklínačem Geraltem v hlavní roli.
Na otázku, zda bude s psaním zaklínačových příběhů pokračovat, odpověděl polský král žánru fantasy, že pentalogie je dokončená. Nedá se dodat vůbec nic. Pokračování tedy čtenáři čekat nemohou. Nedočkají se ani prequelu, ale příběhy, které se děly v mezičase hlavního příběhu, prý Sapkowski rozhodně ještě všechny nevyčerpal. Byl by také blázen, protože každý další román z Geraltova světa zaručuje další skvělý úspěch. Český vydavatel Robert Pilch uvedl, že Bouřkové sezony se od vydání prodalo více než 35 tisíc výtisků. Číslo ještě naroste, protože na knižní pulty na přelomu listopadu a prosince zamíří dárková verze románu v pevné vazbě.
Na otázku, kolik výtisků knih Andrzeje Sapkowského se v Česku od 90. let prodalo, nedokázal Pilch odpovědět, protože Zaklínač měnil vydavatele. S jistotou odpověděl, že za posledních pět let se knih se Zaklínačem prodalo více než 200 000 výtisků. Podle hrubých odhadů se tak od počátků 90. let dostáváme k cifře 750 000 výtisků, což ze Sapkowského dělá jednoho z nejúspěšnějších spisovatelů u nás.
Audiozaklínání
Kdy vyjde v Polsku další román slavného spisovatele, se dá jen velmi těžko odhadnout, Sapkowski je více než tajnosnubný, ale podle Pilcha by právě proto nebylo překvapením, kdyby nová kniha spatřila světlo světa ještě letos. Ovšem to je zatím pouze zbožné přání nakladatele.
Český fanoušek se mezitím musí spokojit s audioknihou Krev elfů nakladatelství Tympanum, které na jaře v audioverzi uvedlo už Bouřkovou sezonu. Vracíme se tak k příběhu, který v češtině poprvé vyšel přesně před dvaceti lety. Román načtený členem Činoherního klubu Martinem Fingerem nás vrací do těch legendárních časů, kdy Geralt zachránil Ciri, Lvíče z Cintry, z rukou Nilfgaarďanů a začal ji učit na Zaklínačku. Krev elfů je načtena skvěle a zaručeně potěší každého milovníka textů Andrzeje Sapkowského, který je pro generaci současných třicátníků Julesem Vernem, Karlem Mayem a Jaroslavem Foglarem v jedné osobě.
