Před pár měsíci pochválil Miloš Jakeš prezidenta Miloše Zemana: Dělá to dobře. Takto povzbuzen, prezident zahájil podzimní ofenzívu. Vyznamenal bývalého komunistického ministra Tomana a šéfa pracovního lágru Karla. Včera chyběl v Bukurešti na poradě východních států Severoatlantické aliance o obraně před Ruskem. Před ním se přece Zeman bránit nechce, naopak, od počátku jeho zájmy doma (čili v Česku) i ve světě brání.
Ve světě Zemanů nás neohrožuje Moskva, ale zástupy hladových a promrzlých nebožáků, putujících sem, aby zajistili lepší život svým dětem. Proti nim se Zeman vymezuje primitivní antiislámskou rétorikou, straší malověrné a vzbuzuje neodůvodněný strach z domnělého zániku západní civilizace.
Jeho chování si už všimli v demokratickém světě. Mají stále víc zdvižené obočí. Máme vlastně perverzní štěstí, že je tu maďarský premiér Viktor Orbán, jehož protiliberální tažení masíruje společnost důkladněji. Pravda, na rozdíl od Zemana k tomu má v rukách opravdové mocenské páky.
Miloš třímá jen prezidentský megafon, ten však v jeho držení dělá čest svému jménu: je opravdu mega. Prezident do něj vytrubuje proruskou propagandu, podlézá Číně, odměňuje normalizačního bachaře a hraje na první signální lehce dostupné nenávisti. Sečteno, podtrženo: Zdálo se to sice nemožné, ale Zeman je letos ještě horší prezident, než byl před rokem.
Loni se na Národní třídě sešel občanský průvod s červenými kartami, který pak pokračoval přes Betlémské náměstí až na Hrad. Na Albertově se do Zemana nespokojení Pražané strefovali vejci za přítomnosti prezidentů z okolních států.
Letos chystají spolky Podhradí a Řvoucí neandrtálci na 17. listopad něco jiného. Pokusí se zlobu vůči hlavě státu proměnit v optimismus, obrátit pohled dopředu a zahájit národní brainstorming: Kdo by mohl být nový prezident? Na Facebooku k tomu napsali:
"Sejdeme se a každý napíšeme, koho si vážíme, kdo by mohl, byť v nejbujnějším snu, být naším prezidentem. Na místě bude možnost lístky vhodit do schránky. Zveřejníme seznam jmen, ale nebudeme psát počty hlasů. Nejedná se o volby, jedná se o happening, který nám má pomoci hledat."
Aktivisté se chtějí vyhnout vzteku, zlosti i strachu, který doprovází českou diskusi o uprchlících. Jako mobilizační moment to zcela jistě bude méně účinné než před rokem, jejich pokus je však ctihodný.
