Češi si často myslí, že náš hlas v Evropě není slyšet a že nemáme vliv. Schopnost našich europoslanců prosadit se do čelních funkcí Evropského parlamentu nám může ale napovědět, jestli tito zástupci České republiky mají v parlamentu vliv.
Po loňských květnových volbách se europoslanci rozřadili do jednotlivých výborů, delegací a politických skupin. Evropský parlament si také na dva a půl roku zvolil nové předsednictvo. Čeští europoslanci v celkovém součtu vedoucích pozic zaznamenali v jejich obsazování úspěch.
Šéfem vlivného právního výboru se stal lidovec Pavel Svoboda, čímž vznikl takzvaný český justiční kartel, jak se tandemu Svoboda - komisařka Věra Jourová v zákulisí nadneseně přezdívá.
Místopředsedy výborů se stalo hned sedm našich europoslanců: Za TOP09 Jaromír Štětina v Podvýboru pro bezpečnost a obranu a Stanislav Polčák ve Výboru pro regionální rozvoj. Jan Zahradil (ODS) získal post místopředsedy ve Výboru pro mezinárodní obchod, Martina Dlabajová (ANO) ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Sociální demokrat Pavel Poc je místopředsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Miloslav Ransdorf (KSČM) Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) Výboru pro kulturu a vzdělávání.
Nejnovější studie think-tanku Evropské hodnoty porovnává zisky všech osmadvaceti členských států vůči jejich velikosti a její výsledek zní jednoznačně – v obsazení vedení výborů je Česká republika nejúspěšnější zemí EU. Ze zemí Visegradské skupiny si při obsazování výborů vedlo velice dobře také Polsko a umístilo se na třetím místě.
V delegacích naši europoslanci sice nezískali tolik pozic, dobré zprávy ale najdeme i tady. Češi se totiž dostali do vedení strategických delegací, a to konkrétně Petr Ježek (ANO) se stal předsedou delegace EU-Japonsko, Olga Sehnalová (ČSSD) místopředsedkyní delegace EU‑Izrael a Jiří Maštálka (KSČM) působí jako místopředseda delegace EU-Rusko.
Prosadit se do vedení frakcí se Čechům dařilo spíše průměrně, přičemž nutno podotknout, že nikdo z nich nedokázal obsadit vedoucí funkci v jedné ze dvou největších frakcí Evropského parlamentu.
Jediným českým místopředsedou liberální politické frakce (ALDE) se stal Pavel Telička (ANO). Pozici pokladníka obsadila ve své frakci komunistka Kateřina Konečná. Koordinátorem ve svých frakcích se stali celkem tři čeští europoslanci. Ditu Charanzovou (ANO) si liberálové vybrali jako koordinátorku pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Kateřina Konečná má ve své politické skupině na starosti její koordinaci s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Petr Mach (Svobodní) vykonává v EFDD funkci koordinátora pro Výbor pro ústavní záležitosti. Sice se nejedná ve srovnání s ostatními členskými státy o závratný výsledek, i přesto je Česko i v této kategorii opět nejúspěšnější ze zemí Visegrádské skupiny. Například sousední Slovensko je jedinou členskou zemí EU, která ve frakcích neobsadila ani jednu ze sledovaných funkcí.
V předsednictvu EP ovšem není Česká republika zastoupená. Tento výsledek byl však pravděpodobný, neboť svého zástupce v něm má v současné době pouze 13 z 28 členských států. Česko navíc získalo v předchozích dvou funkčních obdobích funkci kvestora a jednoho místopředsedy EP. Neobsazení žádné funkce Čechem v tomto funkčním období nelze tedy považovat za neúspěch, ale za následek úspěchů předchozích let.
Sebeúspěšnější obsazení vlivných startovních pozic samozřejmě ještě neznamená jistotu kvalitní práce. Na její výsledky si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Bližší informace o celé studii brzy naleznete na: www.evropskehodnoty.cz/uchyceni-europoslancu
Jan Kovář je hlavním analytikem think-tanku Evropské hodnoty, Martin Roháček je juniorním analytikem stejné organizace.
