Narozeninový koncert Reflexu

Narozeninový koncert Reflexu Zdroj: Standa Krupař

Reportáž

Bylo to velké!

Narozeninový koncert ReflexuNarozeninový koncert Reflexu|Standa Krupař

3.5. 2010 - AUTOR: KATEŘINA KADLECOVÁ, FOTO: STANISLAV KRUPAŘ

Na prvního máje se páry líbají pod rozkvetlými třešněmi, sůl země nepracuje a pamětníkům, kterým je o poznání víc než dvacet let, ruší klidný spánek představy průvodů s mávátky a transparenty. První květnová sobota letos těmto lidem přinesla ještě něco navíc – v srdci Prahy slavili po neuvěřitelných devět hodin dvacetiny svého časopisu. Dobrá muzika, divadlo a dvacítka soutěžních disciplín pro děti, Šibíkova fotoškola, osobní účast JXD a zpočátku i báječné počasí přilákaly do parku mnohatisícové davy.

 

Je přesně jedna hodina, tedy oficiální začátek opulentních oslav, a pražská Kampa už přetéká dětmi a jejich rodiči, kteří se na druhdy polomrtvé Malé Straně, kříšené jen uřvanými turisty, konečně dočkali nějaké akce. Po dešti zatím díkybohu není ani památky – snad se promotér-amatér Milda Tesař, který dočasně odstavil vedení redakčního oddělení kultury na vedlejší kolej a věnoval své dny i noci hlavně přípravě veškerých akcí dnešní oslavy, ve svých pesimistických předpovědích spletl.

 

Na obrovském pódiu bude od šesti do deseti hodin doprovázet hvězdy české hudby dvacetičlenný bigband, v němž spojily síly kapela Martina Kumžáka Pájky Pájk a dechová sekce složená ze studentů Konzervatoře Jaroslava Ježka. Zatím se jen zkouší, ovšem zdá se, že se nikdo nenudí. Prckové už v tuhle dobu stojí ve dvaceti frontách po obvodu dvou malostranských luk a plní požadavky disciplín, z nichž každá symbolizuje jeden rok Reflexu mezi vámi (úplně první číslo vyšlo 3. dubna 1990). Slalom s trakařem a rodeo jsou divácky nejatraktivnější – mnozí soutěžící jsou podstatně menší než ono archaické vozítko, které tlačí před sebou, a blonďaté holčičky poskakující po hřbetu umělého býka povlávají ve větru jako bílé nafukovací balónky s červeným logem oslav, které jim pro tuto chvíli drží mámy a tátové. Házení kroužků na kůl, luštění hlavolamů, malování Zeleného Raoula a lovení rybiček snad děti zaměstná, než ve 13:15 začne první představení divadelního souboru Buchty a loutky.

 

Jediný, kdo má možná trochu dlouhou chvíli, je ikonický reportér Reflexu Jiří X. Doležal. Má jakožto maskot redakce vyhrazen speciální stánek a lační po jakékoli konfrontaci včetně té pěstní, ovšem zatím mu jen fanynky (věřili byste tomu?) chodí děkovat za dobrou práci a fotografovat se s ním. Postupem dne se však našemu muži v černém dostane kýžené pozornosti – sice si pro něj tentokrát nepřijde policie (nebo si myslíte, že oním anonymem, který ji před týdnem zavolal do redakce Reflexu, byl sám Jiří?), ale s pochvalou, pro snímeček nebo pro podpis jeho knížky Marihuana – užitečné rady dorazí k nadšenému Jirkovi během odpoledne více než sto jeho příznivců.

Podrobnou reportáž ze zbytku Narozeninového dne si přečtete v plném znění ve čtvrtek 6. května v tištěném Reflexu č. 18 a v placené zóně Reflexu online téhož dne.