Jedna z velmi brutálních, dosud neobjasněných a již brzy promlčených vražd se v Česku stala v poslední školní den roku 2006. Marie Nesetová, 51letá inspektorka životního prostředí, vyjela ráno kolem sedmé z Dětřichova nad Bystřicí na Bruntálsku do Velké Kraše na Jesenicku na jednání, kde se měla potkat se starostou. Byli domluvení na kontrole jakosti vody.
Bylo pošmourno, silně pršelo a inspektorka do obce nikdy nedorazila. Její cesta skončila ani ne v polovině na odpočívadle zvaném Kóta mezi Karlovou Studánkou a obcí Vidly. Když se toho dne nevrátila ani domů, začal Marii Nesetové její partner odpoledne volat na mobil. Marně. Patřila k nejlepším pracovnicím, podle kolegů nekompromisním, ale spravedlivým, a teď jako by se po ní slehla zem... Muselo se něco stát, nejspíš něco zlého, což se potvrdilo zanedlouho: tělo bylo nalezeno jen nepatrně zamaskované v lesíku za turistickým altánkem kousek od silnice poblíž odstaveného auta. Na první pohled bylo zřejmé, že Marie Nesetová byla zavražděna. „Byla pobodaná na hrudi a rukou," brání se i po letech slzám dcera oběti Zdeňka Přikrylová. „To nikdy nezmizí, ta bolest ve vás zůstane navždy...," dodává pohnutě s tím, že jí po mamince zbylo několik obrazů. „Nemohla vystudovat výtvarnou školu, ale nejšťastnější byla, když si mohla sednout na louce a skicovat."
Marie Nesetová vyznávala kresbu pastelovými křídami a olejomalbu, náměty hledala především v Jeseníkách. Její dcera se po letech rozhodla na případ zavzpomínat předně proto, aby zákonodárce upozornila na nesmyslně krátké promlčecí lhůty u vražd v tuzemsku. Na rozdíl od většiny okolních států stačí totiž pouhých dvacet let. Je-li vrah dopaden po této době, trest mu nehrozí. Jako by se nic nestalo. Ale i když ho kriminalisté vypátrají dříve, přesto se může stát, že spravedlnosti unikne. Kvůli průtahům státního aparátu. „Prosím zákonodárce, aby se do mne pokusili vžít [...] a pak přemýšlet nad tím, jestli je nějaká promlčecí lhůta vůbec smysluplná." uzavírá Zdeňka Přikrylová s tím že, policie vyslechla stovky osob.
Velmi obtížně například zjišťovala jména a adresy dělníků, kteří pracovali v okolních lesích. Policisté se zaměřili také na osoby, které se s obětí dobře znaly. Další variantou je, že smrt má na svědomí stopař nebo člověk, který u odpočívadla zastavil se svým vozidlem. Podívejte se na video v úvodu článku.
