„Pán s námi a se všemi těmi, kteří toto budou číst. My, níže podepsaní tesaři, jsme postavili tento kostel,“ čteme v zápise o stavbě dřevěného svatostánku v Kryštofově Údolí, malebné vesnici ležící na svazích ještědského hřebenu nedaleko Liberce.
Byl stavěn v letech 1683–1684, dne 24. května 1684 byly položeny trámy. Kolem lodi s plochým táflovým stropem a se dvěma řadami okének jsou uvnitř ze tří stran empory na sloupech. Kostel není příliš nápadný a ladí s krajinou. Nejstarší dřevěný kostel v Kryštofově Údolí, předchůdce dnešního, stával na protějším svahu nad dnešní hasičskou zbrojnicí. Je zmiňován už 19. června 1599, ale dřevěná budova měla již tehdy namále. Poslední zpráva pochází z roku 1788, dnes nenajdeme ani zbytky základů.
Stavbu nového kostela kromě milostivé vrchnosti podnítil zejména ctihodný pán Kryštof Niessler, duchovní a písař na panství Lemberk, který dokázal sehnat i potřebné dary, dnes bychom řekli dotace či granty. Hranolová zvonice na podezdívce stojící před kostelem pochází z roku 1754. Z původně tří zvonů, zabavených během války, se dochoval jediný. Vedle kostela je stará barokní fara (1768), márnice a pod kostelem socha sv. Václava z roku 1763. Další sochu, samozřejmě sv. Jana Nepomuckého, nalezneme na starém kamenném mostku. Byl by odtud asi nejhezčí pohled, kdyby jej nehyzdil betonový sloup a dlouhé liány vedení.
