Ministr zdravotnictví Jan Blatný zatím nepřesvědčil.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný zatím nepřesvědčil. Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Ministr zdravotnictví Jan Blatný po jednání vlády 2. 11. 2020
Tisková konference po jednání vlády: ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Jan Blatný
Tisková konference po jednání vlády: ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Jan Blatný
Tisková konference po jednání vlády: ministr zdravotnictví Jan Blatný
Tisková konference po jednání vlády: ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Jan Blatný
14
Fotogalerie

Jan „Vojtěch“ Blatný: Semaforu přidá barvu, zřídí pracovní skupinu č. 156. Mrtvých už je hodně přes 4 tisíce!

Začátek byl naprosto tragický a bohužel zatím nic nenasvědčuje, že by pokračování mělo být lepší. Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který je kvůli koronakrizi spolu s premiérem Babišem nejdůležitějším členem kabinetu, nepředvedl za první týden ve funkci nic, čemu by šlo zatleskat. Naopak virus se nepřestává činit a trhá smutné rekordy.

I když škrtneme trapné zapírání podpisu pod protibabišovskou peticí a fatální neznalost ohledně reprodukčního čísla R (jeden ze základních epidemiologických ukazatelů), čímž se Blatný uvedl během prvních hodin ve funkci, nezdá se, že bychom si výměnou šéfa zdravotního resortu pomohli. Ohrané sliby otevřenosti, kopírování a kříšení nefunkčních nápadů, zřizování dalších poradních skupin, v jejichž změti už se dávno nikdo nevyzná.

Pamatujete si tu slávu, když ministerstvo zdravotnictví v červenci ještě za šéfování Adama Vojtěcha představovalo takzvaný semafor? Měl čtyři barevné stupně, podle závažnosti epidemie od bílé (nulové nebo zanedbatelné riziko) po červenou (epidemie mimo kontrolu), přičemž každá barva signalizovala konkrétní opatření. Prý součást chytré karantény. Že něco není v pořádku, začalo být jasné v polovině srpna. Prakticky celé Česko bylo na semaforu bílé – tedy nulové riziko, ale Vojtěch navrhl opětovné nošení roušek a další opatření. Babiš mu to hodil na hlavu, že pro to není důvod (jasně, semafor byl přece bílý). Bohužel se ukázalo, že na vyhození byl spíš semafor a jeho tvůrce Vojtěch. Výsledky sklízíme právě teď.

Střih. Je začátek listopadu, ministrem je Jan Blatný a první týden ve funkci přichází s nápadem. Vytvoří prý „skórovací systém“, který bude mít pět stupňů podle závažnosti epidemie, přičemž každému stupni budou odpovídat příslušná opatření. Každý stupeň bude mít svou barvu. Pracovat na tom budou stejní statistici a analytici, kteří vytvořili Vojtěchův semafor...

Bravo! Za čtvrt roku jsme dál o dva ministry, semaforu říkáme skórovací systém a místo čtyř barev jich bude mít pět. Kdyby za tu dobu neumřelo kvůli Covid-19 víc než tři a půl tisíce lidí a ve středu se počet zjištěných případů nákazy nevyšplhal na rekordních 15 729, mohli bychom se tomu snad zasmát.

Dalším nápadem nového ministra je zřízení pracovní skupiny, kterou nazývá Národní rada pro řešení epidemie. Jistě, toho není nikdy dost. Jen na samotném ministerstvu zdravotnictví už v různých fázích koronakrize fungovaly či stále fungují následující pracovní skupiny: Klinická skupina Covid, Laboratorní skupina Covid, Pracovní skupina Epidemiologie, Finanční skupina Covid, Skupina pro koordinaci informačních kanálů Covid, Skupina pro zajištění péče o pacienty s nepřenosnými chorobami v době Covid, Pracovní skupina pro rozvolňování opatření... Kromě toho už fungují (nebo by fungovat měly) Ústřední krizový štáb (Hamáček), Rada vlády pro zdravotní rizika (Babiš), Centrální řídící tým Covid-19 jako poradní orgán vlády a další a další rady, štáby, skupiny a podskupiny.

Výsledky: Od začátku epidemie už hodně přes čtyři tisíce mrtvých, potvrzené případy nákazy míří ke 400 tisícům (reálně mnohem víc), v nemocnicích ve čtvrtek přes 8 200 nemocných. Zdravotníci padají na hubu, v domovech seniorů řádí nákaza jako uragán, na testování jejich zaměstnanců kývla vláda až řadu týdnů poté, co o to byla úpěnlivě žádána (k tomu už se Blatný nachomýtl, ale nejde o jeho zásluhu). Zřídit novou pracovní skupinu se v takové situaci zdá opravdu jako ten úplně nejdůležitější krok.

Za zásadní označil Blatný po svém nástupu do funkce také změnu komunikace a maximální možnou otevřenost vůči veřejnosti. Pozor, přichází čas na hádanku.

Zkuste si tipnout, kdo přišel s výrokem: „Rozhodování musí být založeno na datech, která budou sdílená, všem srozumitelná a diskutovaná napříč.“

Možnosti:

  1. Adam Vojtěch,
  2. Roman Prymula,
  3. Jan Blatný,
  4. aňácký píárista Marek Prchal (už třikrát).

Správná odpověď je, že všechny čtyři varianty jsou platné. Stejný obecný slib dávali veřejnosti v různé době všichni tři ministři zdravotnictví a všem ho téměř jistě napsal do not někdo, koho Babiš platí za věšení bulíků na nosy potenciálních voličů. Přesto vždycky nový ministr přijde znovu s tím samým.

„Chtěl bych, aby lidé měli z nákazy respekt, ale ne strach," prohlásil Blatný na své první tiskovce. Těžko říct, jestli se mu to daří. Pokud jde ovšem o osobu nového ministra a jeho působení v úřadě, je to bohužel úplně obráceně – spíše než respekt vyvolávají jeho rozpačité kroky strach. Že jsme se z bláta dostali do louže. A navíc ještě pod okap.