V těchto těžkých dnech upíná národ své zraky ke spasiteli, který by je vyvedl ze zmaru a chaosu na cestu světla a prosperity. Když premiér Andrej Babiš uvedl, že na pondělní večer v osm hodin chystá zásadní a přelomový projev, Češi zajásali.
„Tak snad už bude jenom dobře. Tatíček Andrej převezme otěže a navede kurz naší země tím správným směrem. Již se nemohu dočkat, co pan Tatíček Andrej večeř národu poví. Určitě to bude něco zásadního, co nám všem změní životy,“ plakala nedočkavostí paní Kateřina z Přerova, která si v návalu euforie z blížícího se projevu nechala na vnitřní stranu stehen vytetovat „ANO“.
Paní Kateřina nebyla rozhodně jediná, kdo veškeré své životní, profesní i lidské naděje upínal k projevu pana premiéra.
„Dneska jsem měl mít noční, ale vzal jsem si dovolenou. Všichni od nás z práce si vzali dovolenou. Nikdo tam není. Dnes máme zavřeno. Tohle je důležitější než nějaká práce,“ myslí si pan Emil Eliáš, státní policista z Brna, který už od rána spolu s celou rodinou seděli u obrazovky aby projev náhodou nezmeškali.
O půl osmé večer se celou republikou rozezněli sirény, které upozorňovaly na blížící se projev pana premiéra.
Před osmou hodinou večerní se život v republice zastavil. Úplně všichni seděli doma u obrazovek či monitorů a ani nedutali.
Pak to přišlo. Za melodie státní hymny (Slovenské) se na obrazovkách ukázal sám Tatíček Andrej v respirátoru. V pozadí vlála vlajka České republiky i Evropské unie a Andrej Babiš pozdravil národ.
Na úvod uvedl, že jeho projev bude jako vždycky upřímný a otevřený a vrhnul se na to.
Pan premiér Tatíček Andrej Babiš hovořil o potřebě nošení roušek, o tom, že nákaza je zpět, že je potřeba dodržovat pravidlo tří R, že je každý epidemiolog a že si ochočil a vychoval Adama Vojtěcha.
Už během projevu se nesly napříč celou republikou frenetické výkřiky občanů z balkonů či oken typu: „Dobře on Andrej,“ popřípadě „Jen jim to natři.“
Po necelých deseti minutách oznámil, že koronavirus porazíme a posléze projev ukončil. V ten moment celá republika propukla v nefalšované veselí. Ulicemi se nesly výkřiky jako: „Andrej to dokázal,“ a podobně. Ve všech krajských městech rozzářily oblohu tisíce ohňostrojů a nad Prahou se vzneslo tisíc býlích holubic.
„Já věděla, že to zvládne. Já nikdy nepřestala doufat,“ plakala paní Jarmila na chodníku před svým domem, kde se z návalu štěstí a radosti zhroutila.
V některých městech lidé začali spontánně stavět Andreji Babišovi sochu, jinde zase přejmenovávají ulice na ulice Andreje Babiše či Burešova.
Pokud měl doteď někdo vůči Andreji Babišovi a jeho vedení země nejen v časech koronaviru pochybnosti, jeho pondělní večerní projev ho zákonitě musel přesvědčit o tom, že Andrej Babiš má vše pevně v rukách a vyvede nás z těchto temných časů vstříc světlu.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Ve skutečnosti je to tak, že včera pronesl Andrej Babiš zcela prázdný a falešný projev.
