Demonstrace ve švédském Malmö rozpoutalo veřejné spálení koránu

Demonstrace ve švédském Malmö rozpoutalo veřejné spálení koránu Zdroj: Profimedia

Konec liberalismu v Evropě. Svoboda slova padá ve jménu tolerance a antirasismu

Liberalismus, který stál u vzniku současných evropských demokracií, hlásal, že prioritou politiky je svoboda, tedy i svoboda vyjádřit svůj názor, byť tím může být někdo uražen. Z tohoto úhlu pohledu ovšem poslední dny opět ukazují, že mnohé dnešní evropské státy již dávno nevyznávají hodnoty liberalismu, ale dobrovolně se podřizují teroru náboženských fanatiků, a to vše pod krytím propagandy o antirasismu a boji proti nenávisti. Příkladem takovéto země je Švédsko, jehož úřady zatkly několik osob z okolí dánské politické strany Stram Kurs (Tvrdá linie – protiislámská strana), které na protest proti islámu veřejně spálily ve Švédsku islámskou posvátnou knihu korán. Švédské úřady tak nepřímo podlehly stovkám muslimských demonstrantů, kteří v reakci začali zapalovat a demolovat město Malmö.

Obdobně před několika lety například domov zrodu liberalismu Velká Británie zakázala vstup americkému religionistovi a kritikovi islámu Robertu Spencerovi, protože by prý jeho veřejné projevy mohly podněcovat k nenávisti vůči muslimům. Taktéž se dříve britské úřady snažily zakázat vstup do země nizozemskému politiku Wildersovi, a to ze stejných důvodů. Je paradoxní, že v dnešní době je v mnoha médiích kritizováno Polsko či Maďarsko za svůj represivní přístup k hnutí LGBT, jehož aktivisté některými svými činy urážejí cítění křesťanských věřících, ale represivní přístup některých západních zemí vůči kritikům islámu stejná média nekritizují či ho rovnou podporují (například levicová média). Zdá se, jako by svoboda a právo urážet měly dnes v Evropě platit jen pro někoho.

Dát veřejně najevo svůj odpor k islámu a třeba tak symbolicky spálit korán je dnes například ve Švédsku trestným činem. Alespoň tak vyznívá rozhodnutí švédských úřadů, které do země nevpustily dánského politika a šéfa strany Tvrdá linie Rasmuse Paludana a zakázaly mu minimálně na dva roky vstup kvůli přípravě kriminálního činu, což je úřední název pro to, že Paludan měl být původně účastníkem akce pálení koránu v Malmö.

Liberalismus, a tedy i liberální demokracie, v dnešní Evropě jsou v mnoha zemích stejně prázdným pojmem, jako byly svého času lidové demokracie, které byly diktaturami komunismu. Dnes se mnohé země staly systémy diktatury multikulturalismu, v jehož systému dogmatické ideologie boj proti třídě kapitalistů nahradil boj proti třídě „nenávistníků“, což jsou všichni, již si dovolují veřejně kritizovat islám či jiné kultury, než je ta evropská.

Zdá se ovšem, že alespoň některé evropské země ještě usilují o zachování liberalismu tváří v tvář násilí muslimských přistěhovalců a jejich levicových spojenců. Jako příklad může sloužit Norsko, kde před několika dny došlo k násilí ze strany muslimských a levicových demonstrantů. Ti demonstrovali proti akci skupiny „Zastavme islamizaci Norska“, na které jedna osoba veřejně vytrhla stránku z koránu a poplivala ji, na což reagovali muslimští a levicoví demonstranti zahájením násilí. Jeden z demonstrantů pronikl skrze policejní kordón a pokusil se osobu znesvěcující korán fyzicky napadnout.

Na násilí demonstrantů reagovala norská premiérka Erna Solbergová, která jej odsoudila a hájila svobodu názorů v Norsku, tedy i právo znesvětit korán, byť sama s ním nesouhlasí. Do celé věci se vložila i turecká vláda, která odsoudila Norsko za to, že netrestá znesvěcení koránu a urážky islámu.

Osobně se mi zdá, že jsme dnes v přelomové situaci, kdy se rozhoduje, jestli se Evropa bude dále ubírat směrem respektu k politickým svobodám a základnímu lidskému právu na nenávist k něčemu, co člověk považuje za špatné, nebo se vydá cestou totalitarismu a opustí liberalismus a budou utahovány šrouby politické, společenské a mediální cenzury a uplatňovány represe vůči všem a všemu, co bude dogmatiky multikulturalismu a zastánci „represivní tolerance“ označeno za nenávist. Podstatné je, že tento střet není střetem pravice proti levici či chudých proti bohatým, ale je to střet lidí milujících svobodu a lidí toužících po umlčení jiných lidí, byť ve jménu tolerance a antirasismu.