Bavorského praptáka druhu Archaeopteryx lithographica zná každý žák základní školy z hodin přírodopisu. Tento pradávný opeřenec žil v období pozdní jury, asi před 150 miliony lety, a se současnými ptáky byl příbuzný jen velmi vzdáleně. Přímá cesta k dnešním sýkorkám, holubům a pštrosům od něho tedy rozhodně nevedla. Vědci se proto dlouho zabývali otázkou, jak se současné formy ptáků vyvinuly a jak vypadali jejich předchůdci.
Rozbory genomu dnešních druhů ptáků ukázaly, že nejstarší předkové současného ptactva museli žít už v době dinosaurů, tedy koncem křídové periody druhohorní éry. Dlouho ale chyběly jejich zkamenělé pozůstatky.
V roce 2000 objevil amatérský paleontolog Maarten van Dinther v lomu nedaleko pevnosti Eben-Emael mezi městy Lutychem a Maastrichtem zajímavé zkameněliny pocházející z vrstev nejpozdnější křídy (tedy z úplného konce druhohor). Později je věnoval muzeu, ale ještě dlouho trvalo, než se jimi začali vědci detailněji zabývat.
Teprve v prosinci roku 2018 si fosilií v depozitáři povšimli badatelé, kteří zkoumali evoluci ptáků, a zkamenělé kosti je ihned zaujaly. Bylo zřejmé, že se jedná o jakéhosi dosud neznámého praptáka z období končící éry dinosaurů. Paleontolog Daniel J. Field se svými kolegy okamžitě rozeznal význam objevu. Když zrekonstruovali původní podobu lebky malého opeřence, byli doslova šokováni – vypadal totiž jako kříženec slepice a kachny!
Vědci využili nejmodernější zobrazovací technologie, jako je vyspělá počítačová tomografie umožňující zobrazit i fosilie dosud ukryté v hornině. Díky tomu našli lebku schovanou pod stehenní kostí hluboko v kameni. Výzkumníci si byli brzy jistí, že mají před sebou dávného příbuzného dnešních hrabavých a vrubozobých ptáků, tedy mimo jiné i slepic, kachen, labutí a dalších.
Tato významná skupina ptáků se odborně nazývá Galloanserae a dávný opeřenec měl vývojově blízko k jejímu předkovi. Obdržel vědecké jméno Asteriornis maastrichtensis, což doslova znamená „pták titánky Astérie z období maastrichtu“. Asteria byla starořecká bohyně, která se dokázala proměnit v křepelku. Maastricht je zase geologický věk končících druhohor a zahrnuje posledních šest milionů let křídové periody (před 72 až 66 miliony let)...
