Minulý víkend gradovala roztržka uvnitř Babišovy vlády ohledně zavádění koronaopatření. Ministr vnitra Hamáček ostře kritizoval ministra zdravotnictví Vojtěcha, že neuvedl do provozu systém chytré karantény, spočívající v testování a výměně informací o aktuálně nemocných covid-19. V době uzávěrky Reflexu to nakonec skončilo tak, jako by řešení vymyslel sám sir Humphrey ze seriálu Jistě, pane premiére.
Začalo to přibližně koncem března 2020. Dva týdny po začátku nouzového stavu přišla vláda a její epidemiologové s tvrzením, že jejich vzorem je Jižní Korea. Proč? Provádí chytrou karanténu, masívně testuje a účinně nasazuje ochranné prostředky všude, kde se objeví riziko nákazy. A jak to dopadlo?
V 19. století
Do 25. května 2020 spadalo vytvoření systému chytré karantény pod ministerstvo obrany. Vedl ji centrální tým v rámci armády jako poradní orgán vlády v čele s tehdejším náměstkem ministra zdravotnictví Prymulou. Po konfliktech mezi Prymulou na jedné straně a Vojtěchem a epidemiologem Maďarem na straně druhé převzalo řízení chytré karantény ministerstvo zdravotnictví. Systém současně garantoval Babišův blízký člověk a vládní zmocněnec pro informační systémy Dzurilla.
Pár měsíců poté konstatuje ministr vnitra Hamáček, ale i řada dalších expertů, že systém je v troskách. Nic nesymbolizuje českou variantu tzv. chytré karantény lépe než červnový výrok jisté hygieničky, že počet nakažených klesá, takže k trasování jejich kontaktů stačí tužka a telefon. Namísto softwaru propojujícího různé prvky řízení nákazy jsme se tím znovu ocitli v 19. století.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
