Přejmenování velkých měst bylo především záležitostí Sovětského svazu. Některé názvy vydržely dodnes a obyvatelé odmítají změnu. Jinde se měnily cedule díky plánu dekomunizace. Československo tento trend zasáhl pouze okrajově, kdy město Zlín dlouho vzdávalo hold prvnímu komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi skrze název Gottwaldov.
Není tajemstvím, že nejvíce takových měst měl Josif Vissarionovič Stalin. V roce 1922 vznikla funkce generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a zastával ji právě Stalin. O dva roky později se mu dostalo první pocty, ukrajinské město, které dnes známe pod názvem Doněck, se změnilo na Stalina. Pět let poté se radnice rozhodla pro modifikaci a na mapě se objevilo město Stalino.
Na dovolenou do Stalina
Zkraje roku 1925 dostal nové jméno dnešní Volgograd, v době bolševické éry nesl název Stalingrad. Město se nakonec stalo důležitým mezníkem v bojích druhé světové války. Stalin byl obdivován po celém východním bloku, u polských sousedů změnily název Katovice na Stalingród. Ve výčtu nesmí chybět ani bulharská Varna, kde radnice zvolila jednoduché jméno Stalin. Kartografy udivovala také dvojice gruzínských měst Staliniri a Stalinisi. Zvláštním případem je pak německý Eisenhüttenstadt, který vznikl v roce 1950 a až do 60. let nesl název Stalinstadt.
Ukončení přejmenovávání vesnic a měst po Stalinovi způsobil generální tajemník Nikita Chruščov, který roku 1955 v tzv. tajném projevu odsoudil Stalinův kult osobnosti. Poté nastaly změny, které nenápadně nastartovaly destalinizaci země.
Vedle sovětského diktátora měl a stále má svá města i Vladimír Iljič Lenin. Po jeho smrti v roce 1924 byl přejmenován Petrohrad, ruská metropole nově nesla název Leningrad. Návrat k původnímu jménu přišel až v 90. letech 20. století. Naproti tomu město Simbirsk se stále jmenuje Uljanovsk podle Leninova rodného příjmení. Do roku 1995 se také kazašské město Bajkonur nazývalo Leninsk.
Někde mezi Marxem a Engelsem
Stranou nezůstaly ani další osobnosti komunistického světa. I dnes můžete navštívit města Marx a Engels, dělí je od sebe pouze padesát kilometrů. Ostatně sousedé z NDR kdysi přejmenovali Chemnitz na Karl-Marx-Stadt.
Svou poctu si užil také Felix Edmundovič Dzeržinský, zakladatel obávané tajné policie ČEKY, jeho jméno mohli cestovatelé potkat až do roku 2016. Ukrajinský Dniprodzeržynsk si změnil název až po vlně dekomunizace. Podobně na tom byl i nedaleký Kirovograd, který pro změnu dostal jméno po oblíbeném straníkovi Sergeji Kirovovi.
Vedle toho lze v Rusku stále nalézt město Gagarin, jež leží ve Smolenské oblasti. Do konce 80. let mohli sovětští občané zavítat do přístavu Brezněv nebo do města Andropov. Své „místo“ získal i organizátor popravy carské rodiny Jakov Sverdlov. Krátkodobou poctu pocítil Lev Davidovič Trocký, po kterém se pojmenovalo město Trock. Nový název vydržel pouze do roku 1929.
Mezi lety 1976 až 1991 nesl ukrajinský Zmijiv jméno po Klementu Gottwaldovi (město se ukrajinsky jmenovalo Hotvald, rusky Gotvald), ale podobně jako ve Zlíně se od změny upustilo. V Československu se z těchto změn dochoval například název Štúrovo, který nahradil předešlé toponymum Parkan. V tomto případě se ale nejednalo o pojmenování po politikovi, ale po významném slovenském jazykovědci a buditelovi.
