Spojené státy zažívají rok plný otřesů. Jedním z jejich projevů byl i pokus části krajní levice vytvořit v části města Seattle společnost bez policie.
Některá média zpočátku tamní vývoj popisovala jako sympatický sociální experiment. Ve skutečnosti šlo o snahu nastolit anarchistické uspořádání. Namísto demokracie měla rozhodovat nejasně definovaná vůle lidu, zastoupená nejasně vybranými lídry.
Dobrovolníci místo policie
Autonomní zóna v centru Seattlu původně vznikla na počátku června jako následek protestů po smrti Afroameričana George Floyda v Minneapolisu. Po několikadenních násilných protestech radikální demonstranti v Seat-
tlu obsadili šest domovních bloků a vyhlásili tam oblast, která bude úplně bez přítomnosti policie. „Své“ území demonstranti ohraničili zátarasy a vyhlásili požadavky, po jejichž splnění svůj protest ukončí.
Ještě předtím ovšem byla se souhlasem levicové starostky, jež v Seattlu velí policii, evakuována jediná v obsazené oblasti ležící policejní stanice, takže se demonstrantům rychle splnil jejich krajně levicový sen o autonomní společnosti, v níž nebude účinkovat „kapitalistická policie“.
Požadavky zakladatelů této autonomní zóny přitom mnohdy zní až neuvěřitelně. Klíčovým je totiž právě úplné zrušení policie. Je pravda, že umírněnější křídlo zdejších aktivistů by se spokojilo „jen“ se zásadním snížením rozpočtu na fungování policejního sboru a převedení ušetřených peněz na „komunitní projekty“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
