Plastové výrobky určené k jednorázovému použití nejsou v roce 2020 trendy. Stále více zemí a nadnárodních řetězců se připojuje k boji s klimatickou změnou využitím udržitelných prostředků. Snahu mezi prvními v Evropě podpořila i německá vláda. Ve středu 24. června schválila nařízení zakazující užívání řady nerecyklovatelných produktů. Připojila se tak k loňské směrnici Evropského parlamentu.
Německá politická scéna o problematice vedla debatu dlouhé měsíce. Vláda však dala spekulacím jasný obrys až na konci června. Konkrétně od 3. června 2021 tak bude nezákonné prodávat mimo jiné také jednorázové plastové talíře, příbory, vatové tyčinky a polystyrenové poháry a krabice.
Rozhodnutí Německa komentovala i ministryně životního prostředí Svenja Schulze. Má prý napomoct v odstranění návyků konzumní společnosti. Agentura Associated Press přišla s informací, že až 20% odpadků nasbíraných na veřejných místech, jako například v parcích, tvoří jednorázové plasty. Zejména pak polystyrenové výrobky.
V březnu 2019 přitom k podobné vidině řešení problému přistoupila i Evropská unie. Její členové, včetně České republiky, od příštího roku budou muset přijít s nastavením, které povede k postupné redukci jednorázových plastů. Do roku 2025 mají plastové lahve obsahovat 25% recyklovaného materiálu, o pět let později pak 30%.
„Dnes jsme učinili důležitý krok ke snížení plastového znečištění v našich oceánech a mořích. Evropa nastavuje nové a ambiciózní standardy a ukazuje cestu zbytku světa,“ uvedl podle deníku The Guardian místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Čína proti plastům?
Znečištění planety a nadměrná produkce jednorázových plastů ovšem řeší i svět mimo Evropu. A možná trochu paradoxně s velmi podobným plánem přišla Čína. Tamní vláda v lednu rozhodla o zákazu nerozložitelných tašek ve velkých městech, který vejde v platnost do konce roku. Nařízení se po následujících dvou letech dotkne kompletně všech měst.
Nejlidnatější stát planety podle webu ourworldindata.org již delší dobu platí za největšího producenta plastových výrobků. S bezmála 60 miliony tun drží výrazný náskok před dalšími zeměmi. Na druhém místě figurují Spojené státy s 37 miliony a vedoucí trojici uzavírá Německo se 14 miliony. Pro představu, jediný stát se srovnatelnou populací jako má Čína, je Indie. Jenže jihoasijský stát ročně vyrobí 4,5 milionu tun, tedy 13 krát méně.
