Vlnu protestů, pouličních násilností, strhávání soch a ataků na dříve nedotknutelné symboly napříč celým Západem odstartovalo video z USA. Jenže mezi americkým, západoevropským a konečně středoevropským kontextem je obrovský rozdíl, ač se to aktivistům nehodí do krámu.
Rasová situace ve Spojených státech nikdy nebyla idylická. Současné bouře jsou odrazem mohutných nepokojů minulosti. Po zavraždění Martina Luthera Kinga v roce 1968 dva měsíce hořela stovka amerických měst, zemřelo 43 lidí a škody šly do miliard dolarů. Vypálené ulice Chicaga či Baltimoru s hlídkujícími příslušníky námořní pěchoty připomínaly spíš válkou zničený Vietnam než města nejmocnějšího státu kapitalistického bloku.
O čtyřiadvacet let později hořelo Los Angeles. Důvod byl prakticky identický jako dnes. Do médií unikla nahrávka, na níž několik příslušníků losangeleské policie brutálně mlátí černocha Rodneyho Kinga. Psal se rok 1992 a bouře trvaly týden. Mrtvých bylo přes šedesát a škody šly opět do miliard.
Odstřelím tě
Nepokoje jsou v USA již přes půl století živeny stejným palivem: ekonomickou situací menšin, sociálním vyloučením ghett, nevzdělaností, na ni navázanou zločinností, epidemií levných drog a nepochybně i tradičně velmi tvrdým postupem represívních složek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
