Situace na hranicích napříč Evropou se mění každý týden, přibývá zemí, jež se k patnáctému červnu znovu plně otevřely cizincům. Ne o všech státech a situaci v nich je však snadné získat spolehlivé informace. Ze zahraniční dovolené se tak ještě před odjezdem stává nejistý a dobrodružný podnik.
I pro zkušené nomády je současný stav nepřehledný. Vím to z vlastní zkušenosti. Touto dobou už totiž bývám ve svém druhém domově – v Řecku. Zatím však sedím v Praze a každý den sleduji weby velvyslanectví, vlád a policie, abych zjistila, kdy můžu sbalené kufry hodit do auta a vyrazit na jih přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Severní Makedonii k pobřeží Egejského moře.
Do data uzávěrky nebyla tato trasa plně průjezdná a nebylo ani zcela jasné, jaké v těch zemích, které se na trase již otevřely, platí podmínky pro cizince zemí tranzitující, zda je například třeba předložit negativní test na COVID-19. Protože se vyjíždí mimo schengenský prostor.
Ani alternativní cesta, plně „evropská“ (paradoxně víc na východ), která vede z Maďarska přes Rumunsko a Bulharsko, nebyla ještě minulý týden možná. Rumunsko bylo – stejně jako Severní Makedonie – uzavřeno. A tak dál čtu oficiální weby daných zemí, posílám e-maily na ambasády, telefonuju…
Hovory, ať už se sousedy u nás na venkově, nebo s přáteli v Soluni či Aténách, poskytují o stavu života a cestování v Řecku ještě méně relevantní obrázek. Řekové lapají informace (jako před pár týdny ještě i my) převážně z televize, kde na nepočítaně programech neustále celoročně probíhají debaty všech na jakékoliv téma. I nyní se k tématu covidu vyjadřují všichni, a co se jednou řekne v televizi, je pravda, byť to vykřikl komik v hádce s bývalým politikem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
