V úterý eko-aktivisté z hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura kvůli vyhynutí) zablokovali tři benzínové pumpy společnosti Shell. Požadují „demokratizaci energie“ a aby „energie patřila všem“. Měli by hlavně uhradit obsazeným benzínkám ušlý zisk.
Připomeňme si, že skupina Extinction Rebellion v prosinci držela „hladovku za klima“ – mrzli bez jídla u stanice metra Anděl v Praze a požadovali vyhlášení stavu klimatické nouze. Pak se nějak vypařili. Zřejmě hlady neumřeli, když se nyní vyšplhali na střechu benzínky.
Tentokrát požadují „konec ropy“ a „energetickou demokracii“ – a aby „energie patřila všem“. To jsou myšlenky čistě komunistické v původním smyslu slova – a i metoda (obsazení soukromého majetku) je metoda protiprávní. Jedna věc je říkat svůj názor i za něj demonstrovat (to do demokracie a právního státu patří), druhá věc je obsazovat cizí majetek (to by naše společnost tolerovat neměla).
Je v pořádku, že někomu ropa vadí – ať takový člověk klidně demonstruje, a především ať autem nejezdí a žádné plasty nepoužívá a potraviny si sklízí ručně.
Řekněme si ale narovinu, že požadovat konec ropy je naivní. Díky ropě jezdíme a ropa je využívána při sklizni většiny potravin. Každý člověk tak či onak používá ropu denně – ať už jedeme autobusem nebo motoráčkem. Od rána do večera používáme mnoho výrobků z ropy – od kartáčku na zuby přes brýle po notebooky. Alternativy nejsou zatím schopny ropu nahradit.
Normální člověk tedy volí cestu jinou než aktivisté – k přírodě se chová slušně, cizí majetek neobsazuje a nechce diktovat druhým, jak mají žít.
Koronavirová krize ustupuje, a tak se opět vynořují bizarní projevy „znuděné společnosti“ – jako se téměř jistě opět vynoří například požadavky na uznání padesáti pohlaví.
Pokud někdo chce protestovat má na to také právo. Ale každý svobodný člověk musí také nést odpovědnost za své činy. Pokud někdo obsadí soukromý majetek, musí být připraven (kromě trestněprávní odpovědnosti) uhradit i škodu – tedy především ušlý zisk. Živnostníci, kteří mají dotčené pumpy v pronájmu, přišli o zhruba půldenní tržby.
Možná aktivisté ale udělali napadené firmě nechtěnou reklamu. Až pojedu zítra tankovat, vzpomenu si na logo firmy, po jejíž střeše blázniví aktivisté lezli.
