Mnozí jej vnímali jako zázrak, jiní jako nárůst moci církve. Pravdou zůstává, že přílet tehdejšího Svatého otce Jana Pavla II. byl především symbolem. Ukázkou toho, že starý režim je u konce. Letadlo italských aerolinek dosedlo na ruzyňské letiště 21. dubna 1990.
Devadesátá léta přinesla zajímavá setkání a návštěvy. Jednou z nich se stal i první a zatím jediný polský papež Jan Pavel II., civilním jménem známý jako Karol Wojtyla. Když na konci dubna zavítal do Československa, přesněji do České a Slovenské federativní republiky, jednalo se o vyvrcholení Havlových snah. Prezident totiž velice stál o návštěvu Svatého otce, který patřil k odpůrcům komunistického režimu.
Papamobil v pražských ulicích
Veškeré sbližování začalo v roce 1989, pět dní před sametovou revolucí byla kanonizována Anežka Česká. Vládnoucí garnitura dokonce umožnila vycestovat několika tisícům věřících. Cesty se účastnil také pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Dle proroctví mělo svatořečení Anežky přinést do Čech mír, pokoj a blahobyt. Je pravdou, že bezprostředně po kanonizaci následovaly události 17. listopadu, které vedly ke konci vlády jedné strany.
Po pádu komunismu v Československu započaly snahy o návštěvu papeže. Zdálo se to jako nadlidský úkol, protože Jan Pavel II. měl zálibu v zahraničních cestách, a tak se jeho program plánoval na několik let dopředu. Údajně vykonal více zahraničních cest než jeho předchůdci dohromady. Pět měsíců po zvolení Václava Havla prezidentem už líbal oblíbený papež zem na ruzyňském letišti.
Velkou zásluhu na celé akci měl Tomáš Halík, který tehdy pracoval v Římě. Chuť navštívit Čechy měl i sám papež. Věděl, jak zafungovala jeho cesta do Polska, kdy uprostřed totality povzbudil své krajany projevem „Poláci, nebojte se!“. První kroky na letišti mířily k Václavu Havlovi, který mu srdečně tiskl ruku. Stranou nezůstal ani pražský biskup či předseda federálního shromáždění Alexandr Dubček.
Mše v dešti
Prezident přednesl projev přímo před letadlem společnosti Alitalia. Papež se později přesunul do katedrály sv. Víta, kde se setkal s církevními hodnostáři, jenž byli pronásledováni režimem. Poté sloužil mši na Letné, jeho počínání přihlíželo zhruba sedm set tisíc lidí. Není tajemstvím, že Jan Pavel II. zvládl vše v češtině. Jedinou kaňkou bylo chladné a deštivé počasí.
Během celé akce zazněla omluva na adresu Mistra Jana Husa, kterého církev neadekvátně označila jako kacíře. Další kroky Svatého otce vedly na Moravu, kde navštívil Velehrad. Obec je považována za jedno z nejdůležitějších poutních míst v tuzemsku. Papež nevynechal ani silně katolické Slovensko, kam zavítal do Bratislavy.
Česká republika nechyběla na programu ani v dalších letech. Roku 1995 přijel Jan Pavel II. znovu, tentokrát do Prahy a Olomouce. V moravské metropoli svatořečil Zdislavu z Lemberka a Jana Sarkandru. Po dvou letech poctil svou návštěvou také východočeský Hradec Králové. V roce 2016 dorazil do Česka jeho nástupce - Benedikt XVI. Při své třídenní návštěvě zavítal do Prahy, Brna a Staré Boleslavi. Současný papež František zatím pozvání do naší vlasti nevyslyšel.
