Asi se nikdy nedozvíme, kolik jsme si jako daňoví poplatníci připlatili k ceně běžné před pandemií za roušky, respirátory a testy, říká Petr Doležal, šéf největšího tuzemského distributora léčiv. Společnost Phoenix zásobuje valnou většinu zdejších nemocnic a lékáren. Deficit ve zdravotnictví se podle jeho hrubého odhadu vyšplhá na padesát miliard korun.
Vaši branži čili i společnost pandemie a státní restrikce nejspíš nepostihly tolik jako jiné firmy na trhu, že?
Z krátkodobého hlediska asi máte pravdu, i když vzhledem k tomu, že jsme součástí zdravotního systému, tak si zvláště v takovéto situaci nemůžeme dovolit žádné riziko, každý výpadek v dodávkách léků by mohl mít fatální důsledky pro pacienty, a to zejména v nemocnicích. Už od začátku března jsme zavedli řadu opatření, od těch jednoduchých hygienických až po složitější organizační – například rozdělení směn v našich skladech, aby se nepřekrývaly, nepotkávaly ani v šatnách, nemíchaly v jednotlivých týdnech. Pokud bychom například museli přerušit provoz našeho pražského centra kvůli karanténě, znamenalo by to, že podstatná část nemocnic a lékáren v hlavním městě zůstane bez léků.
Ale zásadní ekonomické potíže vás asi nečekají. Léky a zdravotnické potřeby jsou zapotřebí stále.
Z dlouhodobého hlediska se nás pochopitelně dotkne výpadek ve výkonu nemocnic a jejich platební schopnost. Pracujeme zde s regulovanou marží hluboko pod tři procenta a dluh nemocnic po splatnosti narůstal i v době konjunktury. Propad v koupěschopné poptávce povede pravděpodobně i ke snížené ochotě utrácet za volně prodejné léky, doplňky stravy, vitamíny nebo dermokosmetiku. Propad odhaduji o čtvrtinu, při minulé recesi byl pokles patnáctiprocentní.
Z počátku pandemie byl kritický nedostatek roušek, respirátorů. Vaše společnost je distribuovala, či nikoli?
Pro nás je běžně tento sortiment poměrně okrajový. Nicméně pokoušeli jsme se dostatečně předzásobit již od poloviny ledna. Ceny běžně korunové položky se během několika týdnů vyšplhaly na desetinásobky a na trhu se objevila řada podivných „obchodníků“ či dovozců z Číny. Některé týdny jsme měli těžkosti zajistit ochranné pomůcky i pro naše zaměstnance. Zhruba od poloviny března také platil čtyřtýdenní zákaz prodávat respirátory koncovým zákazníkům. Takže pokud se nám je podařilo koupit, museli jsme dodávat pouze ministerstvu zdravotnictví. Stát podle mě selhal v tom, že nás ještě před vyhlášením nouzového stavu nevyzval s jednoduchou instrukcí, že se máme vzájemně chránit rouškami. Tím by se nastartovala i tuzemská výroba a mohli jsme být soběstačnější a méně závislí na dovozu z Číny.
Jste napojeni na tuzemské výrobce roušek s filtrem z nanovlákna?
Ano, jsme. Tyto roušky jsou na opakované použití a teď je pro nás šije jedna malá firma, která se běžně zabývá výrobou hraček. Problémy nejsou s výrobou samotnou, ale v tom, aby stát takový výrobek certifikoval. To se ukázalo být v krátkém čase v podstatě nemožné! Rozhodli jsme se proto, že je nebudeme prodávat, ale rozdávat nastávajícím maminkám do porodnic. Asi se nikdy nedozvíme, kolik jsme si jako daňoví poplatníci připlatili k ceně běžné před pandemií za roušky, respirátory a testy. Nikdy se také nedozvíme, jak významně byla nedostatečná zásoba ve Státním fondu hmotných rezerv. Do dneška čteme zprávy, že jsou stále sociální a zdravotní zařízení, která nemají dostatečnou zásobu ochranných pomůcek.
České zdravotnictví je z podstatné části placené z veřejných peněz, díky nimž i váš byznys funguje v poměrně stabilní jistotě, že za své zboží dostanete zaplaceno. Pojišťovny mají sice rezervy v řádu desítek miliard, ale na straně druhé je čeká ohromný propad příjmů z pojištění kvůli ekonomické recesi. Jak by mohl stát pomoci tady?
Trochu bych zkorigoval tu vámi zmíněnou jistotu placení v případě nemocnic. Naše marže je regulovaná a díky tendrům se blíží dvěma procentům. Za ně skladujeme a velkým nemocnicím až třikrát denně vyskladníme a dodáme léky. Pokud by nemocnice zaplatila v řádné devadesátidenní splatnosti, zbývá nám marže v úrovni několika desetin procentního bodu. A vzhledem k tomu, že nemocnice většinou platí s průměrným zpožděním tři měsíce, přestává kalkulace vycházet a vámi zmíněná jistota platit. Ale asi ode mě nemůžete očekávat komplexní odpověď. Všem patrně musí být jasné, že omezená ekonomická aktivita znamená chudší daňové poplatníky a chudší stát. Pokud jde o zdravotnictví, také jeho příjmy z výběru zdravotního pojištění se tenčí. Nemocnice kvůli restrikcím nemají výkony a zároveň jim rostou náklady, zejména ty personální, které byly v minulém roce skokově zvýšeny. Hrubá kalkulace mi ukazuje, že deficit ve zdravotnictví přesáhne 50 miliard a na to rezervy stačit určitě nebudou. Teď v plné nahotě vidíme, že žádný z polistopadových ministrů nedokázal, a to ani v dobách konjunktury, provést hlubokou restrukturalizaci zdravotnictví a zprůhlednit tak jeho financování. Dovolím si pochybovat, že k tomu dojde nyní. Budeme jen hasit a zalepovat. Na úkor kvality služby a na úkor pacientů.
Zásobujete lékárny a nemocnice po celé zemi, máte tudíž přehled o jejich situaci. Nemocnice nyní pracují v nestandardním režimu, odkládají neakutní operace i vyšetření. Mají podle vašich informací potíže s nedostatkem léků či zdravotnického materiálu?
Nemocnice s dodávkami léků od nás určitě zatím problémy nemají. Těžkosti mohou nastat tím, že nebudou schopné za ně včas zaplatit. Dluhy nemocnic po splatnosti (přímo řízených ministerstvem i těch krajských) vůči nám a dvěma dalším největším distributorům sdruženým v asociaci AVEL ještě v době ekonomického růstu přesáhl miliardu korun. Ale to je samozřejmě stále problém státu, respektive financování zdravotnictví, ne jen těch nemocnic.
Mimochodem, zajímáte se jako distributoři o vyvíjené a připravované léky a očkovací vakcíny na COVID-19?
Logika cesty léku je předem jasná – většina farmaceutických výrobců se při schvalování léků pro naše pacienty zavazuje k zajištění dostupnosti. Takže většinou u distributora skladuje jeho několikaměsíční zásobu a ten ho pak dodává nemocnicím a lékárnám, respektive dalším distributorům. Pokud jde o účinný lék na covid-19, tak pokud je mi známo, testují se či nasazují v kombinaci s dalšími léky: Remdesivir (původně revmatologický přípravek) a Planequil (antimalarikum), které jsme distribuovali již v předkoronavirové době. K vakcíně máme, myslím, ještě daleko, ale ta bude distribuována zejména vakcinačním pracovištím.
