Velká Británie si od brexitu slibovala mimo jiné kontrolu nad imigrací ze zemí Evropské unie. V únoru její vláda vyvolala rozruch záměrem nevpustit do země po konečném rozvodu s EU pracovníky s nízkou kvalifikací a bez znalosti angličtiny. Bouřili se proti němu představitelé řady odvětví. Koronavirová pandemie ukazuje, že levná pracovní síla bude Británii skutečně chybět. Problémy s omezením volného pohybu pracovní síly má totiž i řada dalších států.
Nejpočetnější skupinu zahraničních unijních občanů v Británii tvoří Poláci, žije jich tam zhruba 800 tisíc. Pracují v řadě sektorů, přibližně deset tisíc z nich v nyní klíčovém zdravotnictví. Poté, co premiér Boris Johnson změnil svůj přístup k pandemii a nařídil lidem zůstat doma, přišla část Poláků o práci a rozhodla se vrátit domů. Další odjížděli v obavě z kolapsu zdravotní péče. Varšava v neděli ukončila velkou evakuační akci nazvanou Let domů (Lot do domu), kterou realizovaly aerolinie LOT. Během tří týdnů uskutečnily téměř čtyři stovky letů ze sedmi desítek destinací a přivezly zpátky více než 55 tisíc Poláků.
Organizace Concordia vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy. Někteří zemědělci však raději vyzývají Brity, kteří přišli kvůli současným událostem o práci, aby se chopili příležitosti. Kupříkladu sdružení pěstitelů letního ovoce British Summer Fruits se na webu Love Fresh Berries snaží propojit zoufalé farmáře s lidmi bez obživy. Podle čerstvých zpráv britských médií už výzvy farmářů vyslyšely tisíce lidí, například někdejší zaměstnanci restaurací a barů a studenti, kteří nyní nechodí do školy.
Číšníci na poli
Podobně se snaží řešit výpadek levné pracovní síly z dovozu také Francie. Ministr zemědělství Didier Guillaume vyzval číšníky, kadeřnice, květinářky a další dočasně nezaměstnané, aby se vydali na pole. „Volám tímto tuto stínovou armádu, mnoho mužů a žen, kteří chtějí pracovat. Musíme produkovat, abychom nakrmili Francouze,“ uvedl. V odvětví je okamžitě k dispozici 200 tisíc pracovních míst, několik desítek tisíc už se podařilo takto obsadit. Součástí podpory agrárního sektoru je přitom příslib některých velkých řetězců, že budou brát vybrané produkty pouze z domácích farem.
V Německu nedostatek pracovníků z chudší části unie ohrožuje chřestovou sezonu. Malte Voigts, který normálně spoléhá na pomoc 170 sezonních dělníků zejména z Rumunska, jich má letos k dispozici zhruba polovinu. Podařilo se jim dostat do země dřív, než tranzitní státy včetně České republiky uzavřely své hranice.
S problémy se potýká také Itálie, kde pravidelně pomáhají sklízet úrodu až stovky tisíc lidí z východní Evropy. Už na jaře jich země potřebuje aspoň padesát tisíc. Ve Španělsku chybějí kvůli uzavírce hranic pracovníci z Maroka. Výhodu tam v současnosti mají producenti skleníkového ovoce a zeleniny, jelikož zaměstnávají lidi celoročně.
Střední Evropě budou chybět Ukrajinci
Zatímco západ Evropy se potýká s omezením přísunu pracovní síly z východní části EU, středoevropské země se začínají bát nedostatku Ukrajinců či Moldavanů. Největší obavy má i v těchto státech agrární sektor, po návratu firem k normální aktivitě ale mohou mít problémy i další odvětví. Koncem března plnila média fotografie tisíců Ukrajinců, kteří se pokoušejí dostat z Polska domů před uzavřením hranic.
Někteří se vydali na cestu kvůli ztrátě místa v souvislosti s přísnými opatřeními proti koronaviru, další chtěli být v těžkých časech s rodinou. „Poslední dny pozorujeme exodus ukrajinských občanů, jen přes přechod Korczowa denně přechází 3500 až pět tisíc lidí,“ uvedla tehdy podle Reuters mluvčí polské hraniční stráže Elzbieta Pikorová.
