Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády Zdroj: ČTK - Vít Šimánek

Povolit šrouby a zároveň chtít, aby lidi seděli doma? Stát vedou blázni, lháři nebo obojí

Jsou jen dvě možnosti, jak vysvětlit to, co vláda v posledních dnech dělá a říká. Buď nám vládnou populisticko-alibističtí lháři, kteří ani v současné krizi nejsou schopni zbavit se těchto svých základních limitů, nebo je kabinet složen z lidí, kteří absolutně neznají své voliče. Vlastně je tu i možnost třetí – že platí první i druhá varianta současně.

Ze silnic to zná prakticky každý, kdo se jen nevozí limuzínou s majáčkem na střeše: Tam, kde je nařízená padesátka, se jezdí šedesát. Když na semaforu přeskočí zelená na oranžovou, tak se přidá. A pokud není v dohledu policejní hlídka a po silnici jede traktor, tak ani dvojitá plná čára není zeď. Ne každý tak jezdí, ale úplně každý to vidí kolem sebe. Kdo neřídí, zná to z přechodů pro chodce – pokud honíme tramvaj a nic nejede, musel by nám červený panáček podrazit nohy, aby nás zastavil.

Doprava je nejlépe viditelnou, ale ani zdaleka ne jedinou oblastí života, kde to takhle funguje. Češi nejsou národ, který by dodržoval pravidla prostě proto, že platí, proto, že tak to má být. Když dáte v Německu před veřejné WC stolek s miskou a nápisem, že za použití toalety se platí 50 centů, bude se platit. Když totéž uděláte v Praze, za chvíli zmizí miska a o něco později stolek.

Ministři to ale zřejmě nevědí, nebo se tak alespoň tváří. Jinak totiž nelze vysvětlit rozdíl v tom, co v minulých několika dnech udělali, a co říkají a píší ve svých projevech k národu.

Co čekali, že se stane, když po týdnech karantény a před čtyřmi dny volna, které mají být podle meteorologů navíc skoro letní, otevřou hobbymarkety? Kdo by se jen trochu zamyslel, musel by bez váhání říct, že to pro Čechy bude znamenat povel k útoku – zahrádky a chaty čekají, grily reziví, jedeme! Stalo se. Před Bauhausy, Baumaxy, Obi a dalšími podobnými velkoprodejnami bylo ve čtvrtek narváno jak v Praze při spartakiádě (mladší si dohledají na internetu).

I když platilo striktní nařízení nosit roušky kdekoliv, jakmile člověk vyšel z bytu, cyklisté, běžci či turisté se k tomu v přírodě stavěli velmi vlažně (mohu potvrdit z osobní zkušenosti). V autě s manželkou by jezdil s rouškou snad opravdu jen ministr zdravotnictví Vojtěch. Co se stalo teď, když režim pro nošení roušek vláda uvolnila a povolila bez nich například individuální sporty a pohyb v přírodě? U nás na vsi se rázem v divokou přírodu proměnilo i sportovní hřiště a fotbalové tréninky mládeže se staly individuálním sportem, protože každý z fotbalistů přece trénuje slalom mezi kužely s vlastním míčem.

O tom, co se děje u výčepních okének, když nejsou v dohledu strážníci, nemá ani smysl mluvit. Ostatně jak už dříve řekl premiér Babiš: „Proč by jinak prodávající prodával, kdyby to nikdo nekonzumoval.“ Jen on, náš český Chuck Norris, ovšem dokáže slízat zmrzlinu přes roušku.

Abychom si rozuměli, vůbec nehodlám zpochybňovat uvolnění zákazů a příkazů, ke kterému vláda v minulých dnech přikročila. Nemám dost informací a odborných vědomostí, abych posoudil, jestli to bylo vhodné, jestli se s povolením šroubů mělo počkat třeba ještě přes Velikonoce, nebo jestli se měly naopak na svátky preventivně ještě trochu přitáhnout, jako to udělali na Slovensku.

Co vím ale naprosto jistě je, že otevřít hobbymarkety, zmírnit pravidla pro roušky, říct, že za pár dní se uvolní další restrikce a vyslat tak národu signál, že nebezpečí polevilo a už není třeba být tak opatrný, je v přímém rozporu s tím, co v televizi a na sociálních sítích vzkazují lidem například premiér Babiš či šéf krizového štábu Hamáček. Jejich slovní sdělení se dá shrnout do stručné parafráze: Ještě není vyhráno, buďte rozumní, dodržujte karanténu a zůstaňte na Velikonoce doma.

Opravdu jsou tak odtržení od reality a nevědí, že když budou něco jiného říkat a něco jiného dělat, nemalá část Čechů (ne-li většina) si vybere to, co je pro ně méně omezující a přinejmenším dočasně výhodnější? Pokud jsou nejvyšší ústavní činitelé takhle mimo, je to smutné.

A pak je tu samozřejmě druhá možnost. Čeští politici i v současné krizové situaci fungují stejně špatně jako řadu posledních let: Populisticky dělají to, co lidé chtějí = uvolňují před dlouhým a hezkým víkendem protiepidemická opatření, umožňují lidem vyjet na chaty a tam pečovat o zahrádky, dělat opravy po zimě, kutit, grilovat, sportovat… Ale zároveň je alibisticky vyzývají k tomu, ať jsou rozumní, ještě vydrží a zůstanou zavření doma.

Takže ne, milí politici, tohle je vaše odpovědnost. Buď jsou přísná omezení stále potřeba, a pak je držte, když už jste je jednou nařídili a zvýšili policii pravomoci pro jejich vymáhání. A nebo potřeba nejsou, a pak nechtějte po lidech, aby je dodržovali. Neschovávejte se ale za to, že by lidé sami měli být rozumní a je to jen na nich. Kdyby totiž lidé rozumní byli, tak by teď Andrej Babiš nepronášel z televizní obrazovky premiérské poselství, ale maximálně by litoval, že utratil pár set milionů za neúspěšný pokus o vstup do politiky.


Vláda si plní dávný sen: zlikvidovat drobné podnikatele. Více si přečtěte v novém tištěném Reflexu >>>

Reflex 15/2020Reflex 15/2020|Archív