Probíhá velikonoční týden. Tento rok kvůli koronaviru omezený, to ale nic nemění na tom, že jsou Velikonoce nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. A slaví je i nevěřící po celém světě. Co ale Velikonoce přesně znamenají? A víte, co je Modré pondělí, Škaredá středa nebo Zelený čtvrtek?
Velikonoce byly původně jarním rodinným svátkem kočovníků z oblasti dnešního Izraele. Slavilo se při úplňku jarní rovnodennosti, během níž byl Bohu obětován mladý beránek nebo kozlík. Obydlí bylo krví označeno, aby bylo chráněno před pouštními démony.
Velikonoce každý rok jinak
Křesťanské Velikonoce jsou však rozdílné. Připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku. To znamená, že jde o svátek, který je pohyblivý. Každý rok je proto slavíme jindy. V posledním týdnu před Velikonočním pondělím, má každý den svůj význam.
Modré pondělí až Škaredá středa
Na Modré pondělí se vyvěšují v kostelech modré látky. Při Šedivém úterý by hospodyňky měly vymetat pavučiny a pořádně uklízet. Na Škaredou středu se čistí komíny a kdo se v tento den mračí, tomu to zůstane po zbytek roku. Je to navíc den, kdy zradil Jidáš Ježíše.
