Superúplněk se na naší obloze objeví letos již podruhé. Poprvé tomu bylo 9. března a další nás čeká 7. května. Za superúplněk nebo megaúplněk se označuje jev, kdy naše přirozená družice na své oběžné dráze kolem Země dosáhne úplňku ve chvíli, kdy je téměř nejblíže Zemi, tentokrát to bude ve vzdálenosti „pouhých“ 356 909 kilometrů. Průměrná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je přitom 384 400 kilometrů.
Při tomto fenoménu je pozorovaný Měsíc zdánlivě větší než obvykle. Oproti fázi, kdy je měsíc nejdále od Země, může vraní měsíc působit až o 14 % větší a o 30 % jasnější. Měsíc se takto v roce 2020 přiblíží/přiblížil Zemi 13 x (konkrétně 13. ledna, 10. února, 10. března, 7. dubna, 6. května, 3. června, 30. června, 25. července, 21. srpna, 18. září, 16. října, 14. listopadu a 12. prosince), ne vždy ale tato přiblížení korelují s úplňkem.
I když superúplněk nastává několikrát ročně, ten dnešní má přeci jen potenciál být nejjasnější. Vděčí za to jasnému počasí a celkově příznivým klimatickým podmínkám. Měsíc tedy nebude nezbytně „větší“ než v ostatních případech, budeme ale pozorovat větší osvit krajiny.
S dnešním superúplňkem se pojí ještě jedna zajímavost. Určil totiž datum letošních Velikonoc. Velikonoční neděle, vyjma několika výjimek za století, nastává právě po prvním jarním úplňku.
Další a zároveň poslední superúplněk letošního roku uvidíme 7. května. Měsíc však od Země bude vzdálen o zhruba čtyři tisíce kilometrů dál než při nynějším úkazu.
Opakem superúplňku je úplněk v odzemí neboli mikroúplněk. Letos připadá na 20. dubna, kdy bude Měsíc od Země dělit 406 446 kilometrů.
