Před sedmnácti dny měl prezident republiky na TV Prima projev k českému národu, jak to označil jeho mluvčí Ovčáček. Bylo to tak trochu vynucené vystoupení po týdnech neobjevování se na veřejnosti, když se i jeho stoupenci ptali: proč hlava státu mlčí, když země prochází těžkou krizí?
Jeho následný projev byl odrazem těžké izolace, do které ho jeho okolí od počátku pandemie uvrhlo, takže nic zvláštního neřekl, zato mnoho lidí stačil urazit. I jeho příznivci to vnímali jako promarněnou příležitost, kterou měl tuto neděli napravit v online vysílání deníku Blesk.
Na celý záznam se podívejte zde:
Poděkovat doktorům? Zlomil by si jazyk
Hned zpočátku hodinového rozhovoru požádal moderátorku o několikaminutové úvodní poselství. Ocenil v něm činnost vlády, a pak řekl, že nebude děkovat jednotlivým profesním skupinám. Miloš Zeman by si zřejmě zlomil jazyk, kdyby na adresu lékařů, sester a ošetřujících personálu v nemocnicích a sociálních ústavech řekl něco povzbudivého. Dodal, že děkuje všem, kteří dodržují karanténní pravidla.
To jsou ovšem většinou lidé, kteří – zvláště ti z měst – pojali pandemii jako možnost osídlit chaty a chalupy, kde v plné síle prožívají první jarní dny. Nic proti tomu, ale ve srovnání s výše zmiňovanými profesemi první linie (a také vojáky a policisty) podstupují nesrovnatelně nižší míru rizika. Miloš Zeman opět ukázal, že uznat chybu je pro něj horší než smrt.
V další části pak ukázal, že se ve svém myšlení nedokáže povznést nad běžné šarvátky a dokáže být jen osobní. Nejdříve svatořečil jednoho z architektů karantény, Romana Prymulu. Proč ne? Nicméně bez ohledu na výsledky karanténního experimentu mu rovnou slíbil udělit nejvyšší státní vyznamenání. Napadá: proč teď a nyní? Je to snad tím, že Prymula je historicky člověkem blízkým Hradu, který navíc ve fakultní nemocnici v Hradci Králové prosazoval čínskou medicínu? Anebo hrálo roli to, že na místo náměstka ministra zdravotnictví prosazoval po volbách Prymulu sám Hrad? Ať je to tak či onak, takový kontext ocenění své osoby si profesor Prymula nezasloužil.
V další části svého projevu si prezident jen vyzobával okrajové výroky různých politiků a novinářů. O jednom z nich mluvil jako o šašku počmáraném. „A to je vaše poselství?“ zeptala se moderátorka Vera Renovica. Chce se dodat: ano, pro toho, kdo dokáže být jen osobní a svět rozdělovat na ty, co jsou se mnou a proti mně. Jedny vyzdvihuju, druhé zapuzuju. Tak vzniká monolog hluchých.
Prezident nesjednotitel
Smysl prezidenta v republikánském zřízení je v tom, že se má pokoušet sjednocovat protikladné zájmy různých sociálních skupin. V Česku však prezident netlumí politické konflikty, ale zbytečně je vyvolává. Je to mluvčí jedné části společnosti, což je výsada spíš stranických politiků. Česko je tak zemí bez svorníku, bez hlasu, který by upozorňoval na společné hodnoty, tradice a zájmy. Ne každý prezident v tom musí být úspěšný nebo důvěryhodný. Z titulu své funkce by se však o to měl aspoň pokusit.
Když se Miloš Zeman měl vyjadřovat ke konkrétním číslům pandemie (testovaní, nakažení lidé, smrtnost, úmrtnost) bylo vidět, že podporuje tvrdou linii (Prymula, Hamáček) na rozdíl od těch, kteří chtějí zmírnění opatření (Babiš, opozice). A zase proč ne, horší je, že nemíní o uvolnění regulací ani diskutovat. Používal přitom paušálních argumentů („všechny státy to mají podobné“), čímž dokázal, že nemá nebo nechce mít od svých poradců přesné informace o míře pohybu na hranicích nebo leteckém provozu, například v sousedním Německu, ale i dalších zemích. Potom by snad pochopil, že Česko (a Slovensko) má například na hranicích nejostřejší režim, vyjma Severní Koreje a Ázerbajdžánu.
Hned v další části Miloš Zeman v souvislosti s rozšířením koronaviru selektivně zaútočil na Itálii a Evropskou komisi. Klasicky přitom vynechal, kde se virus zrodil (Čína), a proč bylo jeho rozšiřování celé týdny komunistickým vedením Číny zamlčováno. Stejně jako důvod, proč se na sever Itálie virus dostal (čínská menšina). Z Itálie si tak už poněkolikáté udělal on i další vládní politici fackovacího panáka. Můžeme být jen rádi, že jí nevyhlásil válku.
Podobně ostře napadl Evropskou komisi, která podle všeho určitě měla být aktivnější. Jenže stejnou pravdou je, že už 22. ledna informovala členské státu, že půjde o globální epidemii, která přejde i do státu EU, s odkazem, aby se na to připravili.
7. února 2020 pak předsedkyně Evropské komise obeslala členské státy s důraznou výzvou k pořízení zdravotnického ochranného materiálu a zajištění zásobování. Co s touto informací dělala česká vláda? Nevíme. Víme jen, že premiér se v té době nechal vyfotit na lyžích ve francouzských Alpách. To jen na okraj. Chybu udělalo více stran. Nicméně vyčlenění některých a zapuzení jiných bez schopnosti vidět příčinu a následek, vede k vyvolávání zbytečných nenávistí jedněch vůči druhým.
Poselství z izolace
Jak dokáže být osobně nenávistný, dokázal prezident po otázce moderátorky, která citovala článek z Hospodářských novin z pera bývalého guvernéra a viceguvernéra ČNB. Stručně: všechno musí mít adekvátní výnosy a náklady. Jestli se nyní vrhne příliš prostředků na boj s koronavirem, budou zakrátko chybět při standardních zdravotních výkonech. Jinak řečeno, pokud přeženeme vynaložené finanční prostředky jedním směrem, budou se muset odkládat vážné operace a úmrtnost se projeví v jiných oblastech. To je legitimní úvaha, o níž na Seznam.cz napsal před pár dny článek i profesor Pavel Kolář.
Prezident Zeman moderátorku za parafrázi těchto myšlenek přirovnal k nacistickému doktoru Mengelemu a jeho praxi v koncentračních táborech druhé světové války. A tyto úvahy zavrhl jako projev psychické deformace dotyčných. Tohle bychom nečekali od člověka, který se nastěhoval na lánský zámek a žije obklopen přepychem a 24hodinovou lékařskou a jinou péčí. Třeba pro jeho voliče-seniory, jimž budou v blízké budoucnosti odkládány závažné výkony, to může být vážný problém.
V závěrečné části rozhovoru na Blesk online se prezident věnoval dopadům „vypnutí ekonomiky“ na živnostníky a podnikatele. Škoda, že víc nenaslouchal šéfovi Hospodářské komory, kterého si – stejně jako mnoho dalších expertů – den předtím pozval do Lán. Nemohl by pak říct, že většina z nich dosáhne na 25tisícový příspěvek a že zdůvodňování výpadku příjmu je jednoduché. Opak je pravdou. Ministryně financí Schillerová připravila tak komplikovaný systém, že OSVČ mají problém žádost vůbec napsat a doložit určité věci. Uznal to dokonce i premiér Babiš, který navrhl vypracovat novou verzi téhož.
Prezident republiky svým projevem ukázal, co je prokletím českých prezidentů. Stručně řečeno, na Pražském hradě nebo bývalém furstenberském sídle v Lánech propadnou do izolace a následně vidí svět přes filtry svých předsudků. Jeho debata na Blesku vyzněla přesně v duchu slavného výroku, že když někdo nemá chleba, ať si koupí koláče. Z výšin zámeckého pána je to zřejmě pravda. Pro dolních deset miliónů je to vcelku bezcenná informace.
