UNICEF, jedna z největších humanitárních organizací na světě, pomáhá dětem ve všech krizových oblastech světa. V čele její české sekce stojí už téměř dvě dekády Pavla Gomba. I v těchto dnech myslí na děti i na to, jak jim epidemii koronaviru vysvětlovat.
Co vám chybí?
Nic zvláštního. Podání ruky. Občasné úsměvy na ulici. Venku jsou všichni vážní a koukají do země, jako by se snad virus přenášel pohledem…
Co naopak nechybí?
Přecpané tramvaje. Když jsem dnes ráno jela devítkou do práce, měla jsem pocit, že jsem v taxíku.
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Byla jsem doma jen jeden den, jinak chodím do práce. Home office má své technické limity. Věřím, že většině lidí intenzivní kontakt s rodinou prospěje. Ale musím myslet i na tu menší část dětí, pro kterou byla škola únikem z nevhodného prostředí. Děti, které jsou doma týrané, zneužívané, šikanované, jejichž rodiče pijí nebo mají psychické problémy a sami nevědí, co se sebou. Pro ty může být karanténa noční můrou.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Mám děsivý zážitek z návštěvy potravin Tesco na Národní. Když jsem v pondělí večer šla z práce domů a stavila se nakoupit jídlo, bylo tam jen pár lidí. Všimla jsem si hezké dívky z náušnic z peří. Takové by se mi líbily :o) Když jsem o pár minut později platila u samoobslužných pokladen a slečna procházela kolem, pracovník ostrahy ji požádal o kontrolu kabelky. Měla ji plnou kradených věcí. To ale nebylo vše. Zatímco se spolu dohadovali, skupinka pobudů procházejících kolem strážného nevybíravě napadla, ať to neřeší. Byla jich velká přesila. A aby toho nebylo málo, další dva muži, kteří šli kolem se zbožím, na sebe mrkli a mezi sebou si řekli: jdeme bez placení, ne. Uf. Nejsem tak silná a statečná, abych zasáhla, prostě jsem se rychle klidila pryč. A přemýšlela o tom, jestli bylo od policejního prezidenta moudré prohlásit, že Policie nebude řešit drobné přestupky. Zlodějů a podvodníků, kteří situaci využijí, není málo. Bez tohoto zážitku bych se fakticky obešla, raději bych si držela image Čechů u šicích strojů. Nemůžeme ale zavírat oči nad tím, že situace mnozí využijí.
Co vás naopak rozesmálo?
Každý vtip, který teď v éteru koluje. A také oficiální pokyny Ministerstva vnitra pro novináře během epidemie. Jako by patřily do jiné éry…
Co čtete?
Emaily od kolegů z celého světa. Právě teď mi napsala kolegyně z Bhútánu, že po příletu do země je v 2týdenní karanténě a školy jsou zavřené, preventivně. Po odletu jednoho nakaženého Američana tam zatím nejsou žádné případy, ale všichni mají strach.
Na co se díváte v televizi?
Na televizi se nedívám. Ale včera večer jsem si pustila z archívu jeden díl Vetřelců dávnověku. Není to nic intelektuálního, ale jako relax fajn.
Jakou posloucháte hudbu?
Hm, teď v podstatě žádnou. Ale zrovna obesílám FOK a spoustu hudebníků, protože bychom rádi v sobotu zorganizovali online benefiční koncert na zastavmecovid.cz. V současných podmínkách opravdu výzva. Věřím ale, že to půjde.
Jak získáváte informace?
Nejvíc z online zpravodajských serverů. Sleduji současně i zahraniční média.
Z čeho máte strach?
Než teď pohladím papouška, jdu si omýt ruce :o) Nechtěla bych ho nakazit. Bojím se, že virus může mít oběti i u nás. Také se bojím, že infikovaní, kteří se vyléčí, budou mít ostatní po návratu do zaměstnání, mezi sousedy atd. problémy. Mám zkušenost s ebolou v západní Africe. Stigmatizace tam byla velký problém.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Na hodného pana opraváře, který se nebál mi v neděli večer přijít opravit pokažený kotel. Zákon schválnosti funguje spolehlivě – ale naštěstí nikoli fatálně. V mrazivém bytě a bez teplé vody by to teď bylo opravdu těžké!
Čemu věříte?
Že se to podaří zastavit! Co jiného!
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Sousedka přes chodbu mi včera psala, že šije krásné hedvábné roušky, že udělá i pro nás. Solidarita stále funguje. Radost mi dělají také naši příznivci, že i na dálku soucítí a navzdory situaci posílají dárcovské SMS a příspěvky na zastavení viru ve světě.
Změnil jste stravovací návyky?
Každý den česnek, zázvor, citrony. Jednou týdně infuze vit. C. Doma je lednice blíž než v práci, takže celkově jím víc, bohužel. Snad se to potom rychle srovná :o))))
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Nevím, teď mě nic nenapadá…
Koho si dnes vážíte?
Jsem hrdá na tisíce Čechů, kteří místo čekaní na roušky z Číny nelenili a sedli k šicím strojům nebo se jen tak v ruce pustili do výroby roušek pro ostatní. A samozřejmě zdravotníků a kolegů UNICEF v první linii, kteří se snaží šíření viru zastavit v zemích, kde mýdlo a voda na mytí rukou jsou nedostupným luxusem. Jen si představme, jak složitě s virem bojují ty nejvyspělejší země světa - o kolik je prevence obtížnější v chudých a krizových oblastech.
Pavla Gomba hostem v Prostoru X. Podívejte se na video:
