Lyžařské areály zažily mimořádně těžkou sezonu

Lyžařské areály zažily mimořádně těžkou sezonu Zdroj: Sportalpen

Krutá zima skiareálů: Provozovatelé lanovek a vleků zažili jednu z nejhorších sezón

Když v pátek 13. března vláda oznámila, že kvůli šíření epidemie koronaviru budou od následujícího dne uzavřeny mimo jiné i lyžařské areály, byla to svým způsobem příznačná tečka. Předčasně tak skončila jedna z nejhorších zim, na kterou nebudou v dobrém vzpomínat lyžaři ani provozovatelé skiareálů.

Když loni v polovině prosince meteorologové oznámili, že Vánoce budou na většině území České republiky na blátě, s mnoha lidmi to už ani nepohnulo a zůstali v klidu. Stejné kulisy totiž panovaly i v předchozích letech, takže to mnozí vnímali vlastně jako úplně normální věc.

Onen zdánlivý klid zřejmě přiživovalo i přesvědčení, že okolo Silvestra se ráz počasí změní a v první lednové dekádě přijdou mrazy a napadne několik desítek centimetrů sněhu. Ostatně tak se to vždy stalo i v minulých letech a deštivý začátek lyžařské sezony byl brzy zapomenut a ekonomicky dorovnán.

Jenže ouha. Letos se „tradiční“ scénář nekonal. V závěru loňského roku a v prvním lednovém týdnu sice začalo mrznout, ale sněhu napadlo jen několik centimetrů. V největších střediscích se rozjela sněžná děla, aby pro tisícovky natěšených lyžařů byly k dispozici alespoň jedna či dvě sjezdovky. Za pár dní se však mráz změnil v déšť, sníh začal mizet a v níže položených střediscích zmizel úplně. A takové aprílové počasí fakticky pokračovalo celou zimu.

Během střídajících se mrazivých dní všude jela sněžná děla naplno a díky příležitostnému padání přírodního sněhu se v největších a nejvýše položených střediscích jako Špindlerův Mlýn, Janské Lázně, Ovčárna či Klínovec podařilo na sjezdovkách docílit kumulované sněhové pokrývky ve výšce 60 až 90 centimetrů.

Jenže o kousek dál, respektive od hor směrem do vnitrozemí Česka to bylo hotové Waterloo. Desítky areálů v Podkrkonoší, na Vysočině, v podhůří Jizerských či Orlických hor či Šumavy počítaly letošní lyžařskou sezonu v řádu jednotek dní a nebo se v nich neroztočila kola vleků a lanovek vůbec. Místo sněhu na sjezdovkách na nich jako nehezké boláky vykukovaly krtičince. A ani v řadě výše položených a tudíž tradičních areálů to nebylo žádné terno. Sněhu napadlo poskromnu a ani vyrobený sníh nestačil dostatečně pokrýt všechny sjezdovky.

Následky tohoto stavu jsou fatální. Provozovatelé na sníh skoupých areálů počítají ztráty v milionech či desítkách milionů korun. Některým to možná zlomí vaz a definitivně skončí. A pokud se nenajde někdo jiný, kdo to po nich převezme, zmizí z dotyčné oblasti nejen toto zimní vyžití, ale i příliv peněz v podobě útrat zimních návštěvníků za ubytování a gastronomické služby.

Nabízí se tu ještě jedna provokativní a chmurná vize. Budou zasněžené české hory už jen vzpomínkou z Ladových pohádek a starých fotografií z minulého století? Finančník Igor Rattaj, jehož společnost Tatry Mountains Resorst provozuje areál ve Špindlerově Mlýně z kraje roku řekl, že bychom se na tuto eventualitu měli připravit. Dlužno dodat, že by to byla obrovská rána pro cestovní ruch a rozvoj příslušných regionů, ale i pro zimní sportování jako takové. Pro některé obce či regiony znamenal sníh slavnou minulost a pro současnost i budoucnost je nezbytný. Jinou ekonomicky udržitelnou alternativu totiž nemají.