Na otázky Reflexu týkající se činnosti vlády při současné koronavirové krizi odpovídal bývalý ministr zdravotnictví a nynější ředitel nemocnice v Bohumíně Svatopluk Němeček ve chvíli, kdy se dozvěděl o nákaze skupiny zdravotních sester v pražské Thomayerově nemocnici. „Musím aspoň trochu zklidnit své emoce. Tohle mě opravdu nenechává klidným. Není to fér,“ netajil se svým rozhořčením.
Jak fér? Nemoc přece obvykle není fér.
Jasně, ale tady to vypadá, že se ty sestry nakazily koronavirem při péči o pacienty, protože neměly pořádné ochranné pomůcky. K tomu mi v poslední době volalo pár kolegů zdravotníků z několika významných nemocnic, že i jim v nejbližších dnech dojde účinná ochranna pro pracovníky ambulancí v prvním sledu. Pokud se třeba v neděli nestane zázrak, třeba že obdržíme velkou zásilku těch nejúčinnějších ochranných pomůcek, může dojít k tomu, že někteří zdravotníci budou řešit dilema: ošetřovat pacienty a vystavit sami sebe riziku nákazy?
Byl jste ministrem zdravotnictví, takže jste kompetentní to posoudit - mohla vláda zemi na koronavirus lépe připravit?
Samozřejmě, že teoreticky mohla. V době, kdy epidemie vrcholila v Číně, mohlo ministerstvo zdravotnictví připravit klíčové zásoby pomůcek , které nám teď tolik chybí. Na druhou stranu zkusme být spravedliví. V Asii už několikrát v předchozích letech „zabouřilo“ – proběhly tam nebezpečné epidemie, ale do Evropy masově nikdy nedorazily. A také vlády jiných zemí se včas nepředzásobily. Takže tohle bych jim asi nevyčítal.
A něco jiného ano?
K fatálnímu pochybení ministerstva zdravotnictví došlo v okamžiku, kdy se již epidemie rozjížděla v Evropě a oni rozhodli, že zastaví běžný způsob distribuce ochranných pomůcek pro zdravotnictví a zcentralizují ji právě přes ministerstvo. Už v první sekundě mě napadlo, že tohle nedopadne dobře.
Proč?
Vím, že ministerstvo nedisponuje rozsáhlým týmem, který tuhle činnost umí a je schopný tak náročnou logistiku zvládnout. Tohle totiž není vůbec jednoduché a musíte to umět a mít spoustu zkušených lidí. Nakonec se ukázalo, že ministerstvo zdravotnictví třeba vůbec nechápe, jak funguje čínský trh a jak se tam nakupuje. A právě tam se většina těchto pomůcek vyrábí. Nakonec to poměrně rychle dokázal tým Jana Hamáčka, který se obrátil na lidi, kteří dlouhá léta s Čínou obchodují. Ale ztratili jsme cenných 14 dnů. A distribuce přes ministerstvo zdravotnictví drhne i v tomto okamžiku. Smutný příběh.
Jinak je podle vás zdravotní systém dobře připraven?
To se ukáže. Tahle krize prověří kondici českého zdravotnictví zásadním způsobem – dostatek lůžek, technické vybavení a na prvním místě dostatek a kvalitu personálu. Nesmírně důležité je ale i kvalitní řízení – jak celého systému, tak především těch největších nemocnic. Pan ministr Vojtěch provedl v posledních dvou letech zásadní personální změny ve značné části těch největších zařízení. Pro tyto nové lidi to bude samozřejmě velká zkouška. Budu jim držet palce.
Když od možné přípravy na epidemii přejdeme k současným vládním opatřením, jak hodnotíte ta?
O nezvládnuté logistice ze strany ministerstva zdravotnictví jsem už hovořil. Patří k tomu nedostatečná dostupnost rychlého otestování – včetně pacientů vysoce podezřelých z nákazy.
Na druhé straně oceňuji opatření přijatá ke zpomalení infekce mezi širokými vrstvami obyvatel. To je v zásadě určitě správné. Náměstek Prymula je zjevně profesionálem na svém místě.
Přijde mi, že lidé jsou hodně vystrašení…
Bohužel se příliš nezdařila krizová komunikace s širokou veřejností. To je přitom klíčové. Musí být jasná, srozumitelná, rozhodná a přitom uklidňující. Každé opatření musí být vysvětleno. Hlavně jeho smysl. Místo toho to marketingový tým Andreje Babiše pojal jako další příležitost získávat politické body. Výsledek je zcela chaotický.
Například?
Naprosto zjevné je to třeba na tom, jak bylo odkládáno ustavení krizového štábu, který předpokládá zákon. Premiér prostě nechtěl pustit nikoho jiného do centra pozornosti. Stále chce vypadat, že vše řídí on sám. Do čela krizového štábu ze stejného důvodu nebyl postaven ministr vnitra, jak s tím počítají krizové plány. Politikaření v okamžiku, kdy jde o všechno!
Vím, že to tak zákon stanoví, ale jakou logiku by mělo, aby zdravotní krizi řešil štáb v čele s ministrem vnitra?
Právě vnitro disponuje robustní infrastrukturou pro krizové řízení, má spoustu zkušených lidí. Prostě to umí. Navíc Jan Hamáček prokázal, že je pro to i osobnostně disponován. Počíná si velmi dobře, vzbuzuje důvěru. Škoda. Snad to zvládneme i tak. Komunikaci s veřejností bychom měli zásadně zlepšit… Nejtěžší období teprve přijde.
Co byste vládě doporučil pro další období?
Mementem pro nás zdravotníky je situace v Itálii, kde tisíce lidí vyžadují intenzivní lékařskou péči a systém to už nezvládá. Výsledkem jsou stovky mrtvých denně. Doufám, že k takovému náporu u nás nedojde, ale vyloučit to nemůžeme a musíme být připraveni.
Z médií zase slyšíme různá čísla vyčleněných lůžek, o vyčlenění různých nemocnic. Opět je to chaotické. Nikdo nedal na stůl „tvrdá čísla“. Obávám se, abychom i v tomto znovu nepodcenili přípravu. Přitom je hrozně důležité, abychom maximum kapacit připravili už nyní.
Jak přesně?
Je třeba vyčlenit maximum intenzivních lůžek včetně ventilovaných, připravit druhosledové kapacity. Dále koordinovat kapacity velkých státních nemocnic i těch ostatních, zajistit dostatečné zásobování. Tohle musíme připravovat už teď, čas běží. Veřejnost by měla dostat jasná čísla kapacit. Chci věřit, že to ministerstvo zdravotnictví zvládne a že v tom nemocnice nezůstanou samy. Musíme to zvládnout!
