V mezinárodním zatykači pražské policie stálo, že americký bankovní podvodník a obchodník s bílým masem Julius Kaufmann uprchl z Prahy s třiadvacetiletou Marií Hanlovou, přičemž panuje „podezření, že ji chce zašantročit v zámoří“. Rozběhlo se pátrání, jehož cílem bylo dívku z dobré rodiny osvobodit a vrátit zpět domů.
Americký občan Julius Kaufmann přijel do Prahy v sobotu 13. dubna 1935 s doporučením svého přítele a obchodního partnera v Paříži. To mu záhy – spolu s velkorysým, vpravdě americkým vystupováním – otevřelo dveře do lepší pražské společnosti. Alespoň té, která se scházela po kavárnách a barech v centru města.
Šestatřicetiletý Kaufmann se ubytoval v hotelu Ambassador na Václavském náměstí (za 55 korun na noc). Prokazoval se navštívenkou, na níž bylo anglicky uvedeno, že je ředitelem továrny na pračky a lednice s pobočkami v New Yorku, Chicagu a Londýně. V předním pražském salónu pana Suchého si nechal ušít dvanáct obleků, k tomu čtyři svrchníky a v obchodním domě firmy Baťa zakoupil několik párů luxusních bot. Na všech místech platil cestovními šeky americké Federal Reserv Bank, National Bank of New York a National Bank Ataman Turkey. Počáteční ostražitost a nedůvěru k takovému způsobu vyrovnání pohledávek překonal, když předložil výpis z České průmyslové banky, která mu otevřela na základě těchto šeků účet a obratem vyplatila zálohu 4000 korun. Od této chvíle ležela Juliu Kaufmannovi Praha u nohou.
Ve středu 17. dubna (podle některých zdrojů již o den dříve) došlo k osudovému setkání, o němž budou zanedlouho psát noviny po celé Evropě. V kavárně Štěrba na náměstí Míru je Kaufmannovi představena Marie Hanlová. Stříbrného Polední list ji popíše takto: „Vysoká, štíhlá bruneta, uhlazeného chlapeckého účesu, samozřejmě vždy elegantně oblečena podle nejnovější módy, jejíž místo bylo v blízkosti cukrářského pultu. Vrchní číšníci i hosté věděli, že je to třiadvacetiletá Marie Hanlová, kdysi úřednice advokátní a realitní kanceláře, později parketová tanečnice. Bydlela ve Vršovicích, v Ruské třídě 40, u svého nevlastního otce, majitele činžovního domu. Přitom málokdo z těch, kdo ji znali, věděl, že Mimi, jak jí říkali, působí svou lehkomyslností nevlastnímu otci mnoho nepříjemností, pro které se tento vážený obchodník na odpočinku velmi trápil.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
