Mahátma Gándhí, jeden z největších politických i duchovních vůdců Indie, kdysi napsal: „Tato civilizace je taková, že stačí být trpělivý a ona se zničí sama.“ Infekční koronavirus COVID-19, který řádí po celém světě, skutečně u mnoha lidí vyvolal otázky nad smyslem a fungováním naší civilizace. Jaké odpovědi u toho nacházíme?
Letos 8. ledna se na největší světové streamovací platformě Netflix objevil nový seriál Globální pandemie. Jeho uvedení proběhlo bez většího zájmu recenzentů, médií i diváků. Lidi byli v té době spíše fascinováni temnou fantasy Zaklínač. Přitom Globální pandemie, i když popisuje boj s obyčejnou chřipkou, ukazuje v podstatě všechno, co se odehrává kolem COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019), což je infekční onemocnění, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2.
Proč ale právě tento koronavirus vyvolává takovou neobvyklou pozornost a dokázal v posledních týdnech a měsících změnit nejenom chování lidí, ale i celých států? Co je na něm tak mystického, nebezpečného a pozoruhodného? Vždyť do pondělí 16. března (kdy byla uzávěrka tohoto čísla Reflexu) se jím nakazilo jen kolem 180 tisíc lidí a přes 7000 osob v důsledku této nemoci zemřelo. Je to tragédie, ale z celosvětového hlediska jsou to čísla zcela marginální. Platí ovšem podle všeho u toho slova německého klasického spisovatele a dramatika Friedricha Schillera: „Jako jednotlivec je každý člověk poměrně citlivý a rozumný, ale když je součástí davu, okamžitě se z něj stane dubová palice.“
Očekávaný problém, neočekávané reakce
Že něco podobného jako současný koronavirus přijde, bylo jen otázkou času. Podle předpovědí a analýz vědců bylo otázkou, kdy se tak stane. Přesto například slova německé kancléřky Angely Merkelové z minulého týdne, že chorobou by se jen v Německu mohlo nakazit 60 až 70 % obyvatel, což je až 56 miliónů lidí, vyvolala šok. Jenže Merkelová pouze vycházela z propočtů epidemiologů. Ostatně Pandemický plán České republiky, což je oficiální dokument ministerstva zdravotnictví, hovoří o tom, že kdyby pandemie chřipkového viru naplno zasáhla naši zemi, postupně by mohly onemocnět více než tři milióny obyvatel. A píše se v něm i o tisících či desítkách tisíc obětí. Politici proto začali jednat. Někde, jako v Číně, věc zpočátku utajovali. V teokratickém Íránu zavládl organizační chaos a v Itálii či ve Španělsku přišla opatření proti zastavení nemoci pozdě. V Česku se naopak zdají mnohým zásahy do života společnosti přehnané a moc drakonické. Společnosti všude reagují nervózně a občas jednají i v panice, což jsme viděli při vykupování potravin.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
