Virové prázdniny: Přichází velká školní improvizace. A co bude s maturitami?

Epidemie koronaviru zavřela školy, zavádí se výuka na dálku v dost rozmanitých podobách. O osudu maturit, státnic a přijímaček na střední i vysoké školy nikdo nic netuší, připouští se odklady na červen i ještě dál. Jak vypadá vynucené dálkové studium a co všechno situace znamená pro univerzity?

O zavádění distanční výuky jsme dostali zprávy hned po vyhlášení uzavírky škol. Učitelé se nám měli do týdne ozvat, šest dnů poté to udělala necelá půlka z nich. Jedna přednáška proběhla živým přenosem, další učitel celou nahrál na video a poslal i s úkoly. Někde se zavádí audio-referáty, kamarádi na ČVUT mají cvičení přes videokonference, kde musí i reagovat na otázky a zkrátka vykazovat činnost.

Co vím z doslechu, na středních školách to vypadá podobně. Dálková výuka znamená všechno možné od prozatímní rezignace až po video-hodiny s povinnou účastí klidně od osmi ráno.

Zkoušky v létě?

Zavření škol ale znamená víc než jen to, že se neučí. Ruší se národní srovnávací zkoušky SCIO (tj. přijímačky na univerzity), patrně bude muset dojít na posun maturit a státních zkoušek na střední školy. Bez maturit a přijímaček se nesloží nové prváky na vysokých školách, bez státních zkoušek zase na středních. Posune se pak celý nový školní/akademický rok? Mluví se i o odkladu zkouškového období VŠ na červen a červenec, ale jako všechno v současné době s poznámkou „pokud to bude možné“.

Pro školský systém založený na pravidelnosti a přesné návaznosti termínů to všechno znamená chaos. Nezbývá než těm, kdo budou vymýšlet řešení a organizaci dalších měsíců a roků ve školách, držet palce. Když zavření všech škol nařídili v Maďarsku, rovnou s tím vláda narovinu oznámila, že to fakticky znamená konec aktuálního školního roku a navazovat se bude v září. To je vcelku realistický předpoklad i pro Česko.

Školy 4.0

Komplikace jsou obrovské, školy ale můžou ze situace i něco získat. Zjistí, co všechno a jak se dá dělat digitálně, možná i co všechno se vůbec dělat nemusí. Má smysl mít tolik vyučovacích hodin, když se předměty střídají jako trenéři Sparty a na žádný se nedá na sto procent soustředit? Jak moc se bude dětem chtít zpátky do lavic, když se ukáže, že s to dá nějak zvládnout i dálkově?

My studenti si vyzkoušíme, jak moc se dá donutit k učení úplně bez kontaktu se školou. Vypnout si přednášku a odejít od monitoru po pěti minutách je přece jenom jednodušší než se po stejném čase zvednout a odejít ze třídy. Na druhou stranu, teď zrovna ani není moc kam odcházet.

Autor je student Univerzity Karlovy