Ještě před deseti dny většina světových médií oslavovala silně levicového senátora Bernieho Sanderse jako téměř nezlomného favorita demokratických prezidentských primárek, v nichž se hledá protivník Donalda Trumpa v podzimním souboji o Bílý dům. Sanders podle pár dní starých komentářů nasadil k trháku, který už asi nikdo nedotáhne. Reflex tehdy napsal, že Sanders ještě nevyhrál, a poslední vývoj na americké politické scéně mu dal více než za pravdu.
Když se minulý týden odehrálo tzv. Superúterý, tedy den, při němž se v primárkách rozhoduje v nejvíce (letos čtrnácti) státech, čekal se souboj tehdejšího lídra celostátních průzkumů veřejného mínění Bernieho Sanderse s trochu oživenou kampaní bývalého viceprezidenta Joe Bidena. Ten druhý nejprve dlouhé měsíce před únorovým startem primárek vévodil mezi demokratickými uchazeči o prezidentskou funkci v popularitě mez voliči, ale mnozí předvídali, že se jeho kampaň nakonec stejně rozpadne kvůli nedostatku energie a entusiasmu.
Poslední šance
První tři primárková zastavení dávala tomuto předpokladu za pravdu. Sanders vyhrál dvakrát a původní outsider a možný rival Joe Bidena v boji o umírněné křídlo strany - starosta Pete Buttigieg - v třetím z prvních států. Bidenovi v tu chvíli docházely sponzorské peníze a zdálo se také, že se mu vymstí taktika nedělat příliš kampaň v prvních třech státech, kde není výrazně zastoupena jeho nejsilnější voličská skupina - černošští Američané.
Americké demokratické primárky sledujte online ZDE >>>
Biden se proto dostal do situace, které se anglicky říká „make or break“, tedy něco jako „uspěj, nebo končíš.“ V Jižní Karolině, kde naopak Afroameričané demokratickému voličstvu dominují, musel výrazně uspět, protože jinak by jeho kampaň zřejmě rychle skončila. Sedmasedmdesátiletý bývalý viceprezident zde svou šanci chytil za pačesy, a to i díky podpoře Jima Clyburna - nejvýše postaveného černošské politika mezi demokratickými zákonodárci, který má ve své domovské Jižní Karolině u voličů obrovskou autoritu.
Comeback Joe Bidena
„Záchranné“ vítězství Joe Bidena ale nebylo jediným okamžikem, který překreslil dosavadní jízdní řád demokratických primárek. Klíčová byla i obava, která začala otřásat demokratickým stranickým establishmentem, když se po Nevadě dostal do čela preferencí i počtu delegátů na demokratický volební sjezd Bernie Sanders. Právě od vysokých představitelů Demokratické strany začal sílit tlak na další umírněné kandidáty, aby své kampaně ukončily a podpořily nejsilnějšího z nich. Díky „last minute“ úspěchu v Jižní Karolině se tím aktuálně nejsilnějším přece jenom jevil Joe Biden, i když na tom v celostátních průzkumech popularity byl v tu chvíli téměř stejně jako miliardář a bývalý starosta New Yorku Mike Bloomberg. Jenže Bloomberg vstoupil do kampaně pozdě, nekvalifikoval se do prvních států a nevedl tam proto skoro žádnou kampaň. Jeho síla proto nebyla postavena na volebních výsledcích, ale jen na průzkumech. Když se navíc v Jižní Karolině potvrdilo, že další centrističtí demokraté Pete Buttigieg a Amy Klobucharová skutečně nezabírají u černošských voličů, oba okamžitě odstoupili a veřejně podpořili přece jenom ověřenějšího Bidena.
Díky tomu vznikla jen dva dny před Superúterým mediální vlna, která z Bidena opět udělala toho, kdo jediný může zastavit „radikála“ Sanderse. S touto gloriolou Biden vstupoval do Superúterý, jehož mapa pro něj navíc byla díky vysokému zastoupení jižanských, tedy nadprůměrně černošských, států výhodnější než pro Sanderse. Jenže Biden nejenom udržel svou jižní baštu, ale zakousl se i do regionů, kde měl papírově triumfovat Sanders. Až do Superúterý se trochu zapomínalo na to, že Biden pochází z Marylandu, který také leží v Sandersově novoanglické baště na severovýchodě USA. Biden ale dokázal během „superúterního“ hlasování za sebou vytvořit koalici, v níž už nebyli jen Afroameričané a starší lidé, ale hlavně se k ní připojili i umírněné demokraté z předměstí velkých měst, kteří dosud s jeho podporou kvůli neslané nemastné kampani váhali.
Málo mladých
Naopak Sandersova volební mašina se ten den zasekla. Bernie měl sice více placených lidí na kampaň v samotné Kalifornii než Biden ve všech 14 státech, kde se volilo, dohromady, ale ani to mu nepomohlo dostat k volbám masivně voličskou skupinu, v níž Sanders dominuje - nejmladší voliče. Sanders sice masivně zmobilizoval hispánské voliče, což mu přihrálo vítězství ve všech západních státech, ale proti širší Bidenově kampani neměl ve zbytku USA šanci. Na počet vítězných států proto Biden triumfoval v poměru 10 ku 4 a v Kalifornii, kterou měl mít Sanders „loženou“, nebylo senátorovo vítězství tak výrazné jak se čekalo. Biden díky tomu ze Superúterý vyšel s nečekaným a dokonce solidním náskokem na Sanderse v počtu dosud získaných delegátů a vrátil se o role hlavního favorita na prezidentskou nominaci u demokratů.
Michigan, nebo konec
Biden díky tomu předvedl zřejmě největší obrat ve vývoji primárek za posledních několik desetiletí. Následně se bývalý viceprezident vrátil i do čela celostátních preferencí mezi demokraty a získal zároveň i podporu Mikea Bloomberga, který po Superúterý hodil ručník do ringu a ukončil nejdražší letošní volební kampaň. Naopak Sanderse zatím odmítla podpořit jeho ideová spřízněnkyně senátorka Elizabeth Warrenová, jejíž kampaň také nepřežila neúspěch při Superúterý.
Už dnes večer proto mohou demokratické primárky při tzv. Miniúterý fakticky skončit. Má se za to, že, pokud Bernie Sanderse nedokáže dnes vyhrát průmyslový stát Michigan, který před čtyřmi lety demokratům překvapivě „ukradl“ Donald Trump, jeho cesta k demokratické nominaci se definitivně uzavře. Sanders před čtyřmi lety v Michiganu v demokratických primárkách senzačně porazil Hillary Clintonovou a držel s ní následně vyrovnaný krok až do konce primárkové sezony. Dnes musí tento „zázrak“ zopakovat, nebo už Bidena zastaví jen velmi těžko.
