Za poznáním Ruska a pochopením ruské duše: Šamanská konjunktura
2
/
12
Přehled fotografií
Zavřít
Tradiční obydlí Tuvinců se na břehu Jeniseje vedle šamanského centra Tos deer stalo provizorním muzeem.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Karaa-ool - ředitel šamanského centra Edyg eeren - je na snímku zachycen při léčebném rituálu. Od prezidenta Tuvy získal za svou činnost významný šamanský titul „Silný býk“.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Příprava pohřebního rituálu. Na snímku je pokrm určený pro zemřelého, který je po zahájení rituálu položen na obětní hranici.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Šamanka Ludmila působila v českých rodinách, na požádání věštila z kamínků, sestavovala horoskop podle tuvinského kalendáře a očišťovala domy. Věnovala se celým rodinám, ale i jednotlivým klientům.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Součástí pohřebního rituálu je očistný rituál. Uprostřed, na vyvýšeném místě, sedí matka zemřelého a kolem ní její nejbližší. Šamanka bubnuje a zpívá svou šamanskou píseň - algyš.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Na vrcholcích hor, v průsmycích, na rozcestích nebo v místech, kde vyvěrají prameny, se nacházejí takovéto hromady kamení, jimž se říká „ovo“. Tam se zastavují všichni, kteří tudy procházejí, aby uctili zdejší duchy a zajistili si jejich přízeň.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Šamani z centra Tos deer předváději turistům na břehu Jeniseje tradiční ohňový rituál.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Jedním z nejčastějších rituálů, které šamanka Ludmila na našem území prováděla, byl rituál „svěcení peněz“, aby se k člověku „peníze táhly“. Vedle ohniště, kde se obřad konal, umístila mísu s bankovkami a barevnými copánky, což jsou duchové-ochránci, které si účastníci dali posvětit do svých domovů.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Šamanka Aj-čurek ze šamanského centra Tos deer promlouvá k účastníkům rituálu o významu Tuvinců pro celý svět.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Tradiční věštění ze 41 kamínků. Kamínky musejí být malé, oblé a bez prasklin a každý z nich pochází z jiného místa. Věští se na látkovém podkladu, který si každý šaman vytvoří sám. Na snímku jsou na něm znázorněné tři hory, vpravo symbol měsíce a vlevo slunce. Dole se Tuvinec klaní ohni, z něhož vyskakuje duch koně.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Na rozcestích také můžeme spatřit kameny s vydlabaným otvorem. Tuvinci v nich nechávají duchovním strážcům a ochráncům mince, cigarety nebo sladkosti s prosbami o rodinné štěstí, zdraví a celkovou prosperitu.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Při modlitbě. Staří Tuvinci se oblékají při rituálech do tradičního slavnostního oděvu.
|
Zdroj: Pavlína Brzáková
Zavřít