Lahodný poklad z nitra tajgy: Sběr piniových oříšků je dřina i dobrodružství zároveň
1
/
16
Přehled fotografií
Zavřít
Kolot je obrovské dřevěné kladivo s lanem
|
Zdroj: Peter Hupka
Za sezonu sběru, což je asi měsíc, se nasbírá dvě a půl tuny oříšků.
|
Zdroj: Peter Hupka
Cestování tajgou není snadné
|
Zdroj: Peter Hupka
Území si vesničané pronajímají od lesního hospodářství za dva a půl tisíce rublů na sezonu
|
Zdroj: Peter Hupka
Odlomenou větvičkou nebo lopuchovým listem označuje strom, z kterého již šišky otloukli.
|
Zdroj: Peter Hupka
Po obití širšího pásu stromů na části parcely následuje sběr. Všichni chlapi si na ramena vezmou nůše, nazývané berdanky, do kterých sbírají spadané šišky.
|
Zdroj: Peter Hupka
Kus práce je za námi
|
Zdroj: Peter Hupka
Mlýnek je jednoduché, ale důmyslné zařízení: jeden z party točí klikou připevněnou na staré kolo z nákladního auta a druhý háže do žlábku nad ním jednu šišku za druhou.
|
Zdroj: Peter Hupka
Ty padají do úzkého prostoru mezi rotující kolo a vroubkovaný dřevěný hranol proti němu.
|
Zdroj: Peter Hupka
Dolů padají rozdrcené šišky, které se prosévají na velkých sítech, zavěšených pod stropem „úpravny oříšků“, malé dřevěné stavby pod širým nebem.
|
Zdroj: Peter Hupka
Po náročné práci je třeba se dobře najíst
|
Zdroj: Peter Hupka
„To je zimavjo, tady budeme bydlet,“ ukáže rukou Dmitrij a vítá se se svými kolegy.
|
Zdroj: Peter Hupka
Když zajde slunce za oblé horské hřebeny, rozhostí se v tajze úplná tma.
|
Zdroj: Peter Hupka
Když zajde slunce za oblé horské hřebeny, rozhostí se v tajze úplná tma.
|
Zdroj: Peter Hupka
Když zajde slunce za oblé horské hřebeny, rozhostí se v tajze úplná tma.
|
Zdroj: Peter Hupka
Malé štěňátko německého ovčáka nám dělalo společnost
|
Zdroj: Peter Hupka
Zavřít