Andrzej Duda

Andrzej Duda Zdroj: ČTK

Polsko chce po 70 letech od Německa odškodnění za válku, zřídilo k tomu výbor v parlamentu

Zatímco Německo opakovaně kritizuje polskou vládu za některé její kroky v oblasti justice či médií, Poláci zcela vážně uvažují o tom, že budou právní cestou požadovat reparace za dobu druhé světové války. Jak oznámila v pátek polská agentura PAP, byl kvůli tomu zřízen v parlamentu výbor, který byl pověřený zjištěním rozsahu válečných škod a možného odškodnění.

„Začneme pracovat v parlamentu, abychom připravili analýzu odhadované částky, kterou Německo dluží Polsku za druhou světovou válku,“ řekl polský poslanec Arkadiusz Mularczyk, který bude výboru předsedat. Pro výbor nebyl stanoven žádný termín, kdy se má dobrat výsledku.

Problém válečných reparací oživil v červenci předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, který je nadále nejvlivnější politik Polska, i když nesedí ve vládě. Začátkem září pak premiérka Beata Szydłová uvedla, že Varšava „má právo“ požadovat po Německu odškodnění.

Problém má ale právní rozměr, ve kterém Polsko tahá za kratší konec. Polská komunistická vláda v roce 1953 podepsala dohodu, že se zříká dalších nároků na odškodnění za válku. „Otázka tím byla vyřešena,“ připomíná mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Polský kabinet vedený stranou Právo a spravedlnost ale zpochybňuje platnost poválečné smlouvy a tvrdí, že dohoda byla podepsána pod nátlakem Moskvy, která tehdy ovládala celou východní Evropu.

Že problém není pouze virtuální, potvrdili při svém setkání v polovině září i prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Frank-Walter Steinmeier. Ti vyzvali ke „klidné diskusi“.

Během druhé světové války napáchalo nacistické Německo v Polsku skutečně obrovské škody, navíc v konfliktu zahynulo 6 milionů polských občanů, z čehož byla polovina židů. Hlavní město Varšava bylo prakticky srovnáno se zemí.

Zajímavé ale je, že podle jednoho srpnového průzkumu si většina Poláků myslí, že požadovat opět válečné reparace, když byla kdysi podepsána dohoda, je nesprávné. Staví se proti tomu i vlivná katolická církev, ta si myslí, že by to mohlo „podkopat“ jinak dobré vztahy s Německem. Navíc statisíce Poláků v Německu v současnosti pracují.

Požadavky na další válečné reparace se opakovaně objevují také v Řecku. Stane se tak vždy, když Berlín zatlačí na řecké vlády, aby platily své dluhy a dodržovaly závazky, které tuto zemi zachránily v minulých letech před bankrotem.